dnes je 30.11.2022

Input:

č. 978/2006 Sb. NSS; Azyl: vztah místa, kde k pronásledování dochází, a státní příslušnosti pronásledovaného; regionální definice uprchlíka

č. 978/2006 Sb. NSS
Azyl: vztah místa, kde k pronásledování dochází, a státní příslušnosti pronásledovaného; regionální definice uprchlíka
k § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
k Úmluvě o právním postavení uprchlíků, vyhlášené pod č. 208/1993 Sb.
I. Podmínky pro udělení azylu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ani podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků nejsou bez dalšího splněny, pokud byl žadatel o azyl vystaven atakům vojsk cizího státu při pobytu na teritoriu, které bylo rozhodnutím příslušného mezinárodního soudního orgánu potvrzeno jako součást státu, jehož žadatel není příslušníkem (zde: poloostrov Bakassi, který byl ve sporu mezi Federativní republikou Nigérií a Kamerunem uznán za součást Kamerunu).
II. Ochrana osob opouštějících zemi svého původu v důsledku mezinárodních ozbrojených konfliktů není primárně řešena Úmluvou o právním postavení uprchlíků, ani zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu.
III. Podle Úmluvy o konkrétních aspektech problémů uprchlíků v Africe, která byla v roce 1969 sjednána v rámci Organizace africké jednoty a která přihlíží k důsledkům agrese, okupace, cizí nadvlády nebo událostí vážně narušujících veřejný pořádek v zemi původu, platí v Africe rozšířená definice uprchlíka. Tuto rozšířenou definici však nelze užít v případě žadatele o azyl v České republice.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2006, čj. 6 Azs 307/2005-87)
Věc: Okoro O. (Federativní republika Nigérie) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 2. 2004 žalobci neudělil azyl podle § 12, § 13 odst. 1 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a současně vyslovil, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. V odůvodnění žalovaný uvedl, že žalobce se nikdy politicky neangažoval; z informačních zdrojů shromážděných žalovaným [Zpráva MZV USA o stavu dodržování lidských práv v Nigerijské federativní republice za rok 2002, Informace MZV Velké Británie o Nigérii z dubna 2003, aktuální informace ČTK (30. 10. 2003, 11. 12. 2003)] vyplynulo, že oblast poloostrova Bakassi, kde žalobce žil, je sporným územím mezi Nigérii a Kamerunem, v minulosti o toto území probíhaly ozbrojené boje, v současné době bude naplněno rozhodnutí Mezinárodního dvora OSN v Haagu z října 2002 o této oblasti. Jednání kamerunských ozbrojenců nebyla prováděna, podporována či trpěna nigerijskými úřady, které ostatně žalobce o svých potížích ani neinformoval. Navíc výpady kamerunských vojáků probíhaly podle tvrzení žalobce několik let, a jejich intenzita tedy nemohla dosahovat míry, jež by žalobce již dříve vedla k opuštění tohoto místa. Několikaměsíční pobyt v Lagosu pak svědčí o tom, že svou situaci mohl řešit i přestěhováním do bezpečnější části země. Žalovaný rovněž připomenul, že situace na poloostrově Bakassi se stabilizovala.
Žalobce rozhodnutí žalovaného napadl žalobou u Krajského soudu v Praze, který žalobu rozsudkem ze dne 18. 11. 2004
Nahrávám...
Nahrávám...