dnes je 18.4.2024

Input:

č. 345/2004 Sb. NSS; Azyl: místo hlášeného pobytu; Řízení před soudem: určení místní příslušnosti v azylové věci

č. 345/2004 Sb. NSS
Azyl: místo hlášeného pobytu
Řízení před soudem: určení místní příslušnosti v azylové věci
k § 32 odst. 4 a § 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákonů č. 2/2002 Sb., č. 217/2002 Sb. a č. 519/2002 Sb.
I. Vazební věznici, v níž se žalobce nachází v době podání žaloby proti rozhodnutí o neudělení azylu, nelze považovat za místo, kde je žalobce hlášen k pobytu ve smyslu § 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
II. Nelze-li místní příslušnost soudu v konkrétním případě určit podle § 32 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, proto, že žalobce na žádném místě na území České republiky hlášen k pobytu není, řídí se místní příslušnost soudu ustanovením § 7 odst. 2 s. ř. s.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2004, čj. Nad 98/2003-40)
Věc: Andrey O. (Ruská federace), t. č. ve vydávací vazbě ve Vazební věznici R, proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o určení místní příslušnosti podle § 7 odst. 6 s. ř. s.

Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 12. 5. 2003 domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2003, kterým bylo rozhodnuto, že se žalobci podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona o azylu neuděluje azyl. Současně bylo rozhodnuto, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 2. 7. 2003 věc postoupil Městskému soudu v Praze. Rozhodnutí odůvodnil tím, že z obsahu žaloby a ze správního spisu vyplývá, že v den podání žaloby bylo místo žalobcova pobytu ve Vazební věznici P. Žalobce sice v žalobě zmínil přechodné bydliště na adrese D., ulice P. 781, avšak podle Krajského soudu v Praze je zřejmé, že žalobce v době podání žaloby na této adrese nepobýval. Z těchto důvodů má Krajský soud v Praze ve shodě s žalovaným za to, že příslušným k projednání věci je podle § 7 odst. 2 s. ř. s. a § 32 odst. 4 zákona o azylu Městský soud v Praze.
Městský soud v Praze s postoupením věci nesouhlasil, a podáním ze dne 18. 9.2003 předložil proto věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti podle § 7 odst. 6 s. ř. s. Svůj postup odůvodnil tím, že vazební věznici nelze považovat za místo, kde je žadatel o udělení azylu ve smyslu terminologie zákona o azylu hlášen k pobytu v den podání žaloby. Za takové místo lze považovat jedině místo, kde byl žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu před vzetím do vazby, popř. místo určené Ministerstvem vnitra, kam je povinen se v případě propuštění z vazby do 24 hodin dostavit. V dané věci je však místo hlášeného pobytu sporné; protože skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti nebyly řádně ověřeny, resp. proto, že místní příslušnost nelze určit, je na místě, aby Nejvyšší správní soud určil, který soud je místně příslušným soudem ve smyslu § 7 odst. 6 s. ř. s. za přiměřeného použití § 64 s. ř. s. a § 11 o. s. ř.
Nejvyšší správní soud rozhodl, že příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Městský soud v Praze.
Z odůvodnění:
V souladu s rozvrhem práce byla věc u Nejvyššího správního soudu přidělena
Nahrávám...
Nahrávám...