dnes je 28.3.2024

Input:

č. 416/2004 Sb. NSS; Řízení před soudem: přezkum správního uvážení; Správní řízení: fikce doručení; rozhodování o výši sankce v odvolacím řízení

č. 416/2004 Sb. NSS
Řízení před soudem: přezkum správního uvážení
Správní řízení: fikce doručení; rozhodování o výši sankce v odvolacím řízení
k § 78 odst. 1 soudního řádu správního
k § 24 odst. 3 a § 59 správního řádu
I. Úkolem soudu není nahradit správní orgán v jeho odborné dozorové kompetenci ani nahradit správní uvážení uvážením soudním, ale naopak posoudit, zda se správní orgán v napadeném rozhodnutí dostatečně vypořádal se zjištěným skutkovým stavem, resp. zda řádně a úplně zjistil skutkový stav, a zda tam, kde se jeho rozhodnutí opíralo o správní uvážení, nedošlo k vybočení z mezí a hledisek stanovených zákonem.
II. Nebyl-li správní akt doručen adresátovi, ale osobě jiné, nejedná se o řádné doručení. Odmítne-li taková osoba převzetí písemnosti s odůvodněním, že k tomu není oprávněna - ať již na místě samém nebo neprodleným vrácením písemnosti téhož dne zaměstnanci pošty – nenastává fikce doručení ve smyslu § 24 odst. 3 spr. ř. Odepření převzetí nemá účinek doručení ani v případě, pokud by doručovatel tuto osobu na důsledek odepření převzetí písemnosti upozornil.
III. Jestliže dojde k podstatné změně skutečností (zde: změna majetkových poměrů odpovědného subjektu), z nichž správní orgán I. stupně vycházel při ukládání sankce, a správní orgán rozhodující o rozkladu na výši sankce setrvá, je třeba takový postup odůvodnit.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2003, čj. 5 A 139/2002-46)
Věc: Akciová společnost P. v P. proti Komisi pro cenné papíry o pokutu.

Žalovaná dne 9. 5. 2002 uložila žalobci pokutu ve výši 750 000 Kč za porušení § 183a odst. 4 písm. a) a c), § 183c odst. 2 a 5 a § 183e odst. 3 a 7 obchodního zákoníku. Tato ustanovení obchodního zákoníku žalobce podle ní porušil tím, že bez zbytečného odkladu neoznámil písemně vznik povinnosti učinit nabídku převzetí akcií akciové společnosti T. a akciové společnosti 2., uveřejnil dne 29. 6. 2001 v deníku Č. a 27. 6. 2001 v Obchodním věstníku nabídky převzetí akcií akciové společnosti T. a akciové společnosti 2. bez předchozího souhlasu žalované a neuvedl v textu uveřejněných nabídek převzetí akcií veškeré zákonem předepsané náležitosti. Žalovaná nicméně dospěla k závěru, že v důsledku výše uvedených porušení zákona nedošlo k zásadnímu ohrožení nebo dokonce zmaření účelu nabídky převzetí a nebyla zásadním způsobem poškozena práva akcionářů cílových společností. Pokutu i přesto uložila, přičemž k výši uložené sankce v rozhodnutí uvedla, že vycházela zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následku protiprávního jednání, přičemž přihlédla rovněž k majetkovým poměrům účastníka.
Žalobce proti rozhodnutí žalované podal rozklad, který prezidium žalované dne 23. 7. 2002 zamítlo, ztotožňujíc se přitom se skutkovým stavem i s postupem správního orgánu I. stupně při uložení sankce.
Žalobce poté u Vrchního soudu v Praze podal žalobu, kterou se domáhal zrušení jak rozhodnutí o rozkladu, tak i jemu předcházejícího rozhodnutí. Namítl, že porušení příslušných ustanovení obchodního zákoníku, které je mu dáváno zavinu, se nedopustil, resp. nikoli v rozsahu tvrzeném
Nahrávám...
Nahrávám...