dnes je 29.3.2024

Input:

č. 534/2005 Sb. NSS; Řízení před soudem: posuzování náležitostí žaloby a odstraňování vad; pasivní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu

č. 534/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: posuzování náležitostí žaloby a odstraňování vad; pasivní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
k čl. 4 odst. 4 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
k § 37 odst. 5, § 53 odst. 2, § 69 a § 74 soudního řádu správního
I. Přepjatý formalismus při posuzování náležitostí žaloby ve správním soudnictví - a stejně tak i jakýchkoliv jiných procesních úkonů účastníků řízení - naprosto neodpovídá principu materiálního právního státu, ale ani samotnému poslání soudnictví. Soudy jsou nezávislé a nestranné státní orgány, které usilují o nalezení spravedlnosti rozhodováním v konkrétních věcech a které nemohou odmítnout zabývat se určitou věcí ze zcela formálních či spíše formalistických důvodů, ale pouze z takových příčin, které poskytování soudní ochrany skutečně vylučují. Při výkladu mezí práva na spravedlivý proces, stanovených soudním řádem správním (např. náležitosti žaloby, lhůta pro její podání, procesní podmínky), je v souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod nezbytné šetřit jejich podstaty a smyslu a nezneužívat je k jiným účelům, než pro které byly stanoveny. Nabízejí-li se přitom dvě interpretace, z nichž jedna hovoří ve prospěch výkonu práva na spravedlivý proces a druhá proti němu, musí soud vždy zvolit výklad první.
II. Odstraňuje-li soud vady žaloby, potom musí žalobce vždy k odstranění těchto vad vyzvat, stanovit mu k jejich odstranění přiměřenou lhůtu a poučit jej jednak o následcích nesplnění této výzvy a jednak o tom, jak má vadu odstranit. Toto poučení přitom musí být konkrétní a diferencované v závislosti na individuální charakteristice žalobce, vůči němuž směřuje.
III. Jestliže žalobce označí v žalobě jako žalovaného správní orgán I. stupně, ale z obsahu žaloby je zřejmé, že brojí i proti rozhodnutí správního orgánu II. stupně, nejedná se o neodstranitelnou vadu, jež by měla vést k odmítnutí návrhu (§37 odst. 5 s. ř. s.). V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. není osoba žalovaného určena tvrzením žalobce, ale kogentně ji určuje zákon. Je tedy věcí soudu, aby v řízení jako s žalovaným jednal s tím, kdo skutečně žalovaným má být, a ne s tím, koho chybně označil v žalobě žalobce; zvláštní usnesení o tom soud nevydává (§ 53 odst. 2 s. ř. s. a contrario).
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, čj. 5 Afs 16/2003-56)
Věc: Akciová společnost R. proti Finančnímu úřadu Brno-venkov o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalobce.

Platebním výměrem ze dne 18. 7. 2001 na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 2000 předepsal Finanční úřad Brno-venkov žalobci k přímému placení částku 468 Kč jako doměrek na dani. Finanční ředitelství v Brně rozhodnutím ze dne 21. 5. 2002 odvolání žalobce zamítlo.
Žalobce v žalobě ke Krajskému soudu v Brně jako žalovaného označil Českou republiku, zastoupenou Finančním úřadem Brno-venkov, a v žalobním petitu se domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí Finančního úřadu Brno-venkov. V
Nahrávám...
Nahrávám...