dnes je 29.3.2024

Input:

č. 593/2005 Sb. NSS; Vada řízení před správním orgánem jako důvod kasační stížnosti

č. 593/2005 Sb. NSS
Vada řízení před správním orgánem jako důvod kasační stížnosti
k § 51 odst. 1 a § 103 odst. 1 písm. b) soudního řádu správního
Za vadu řízení před správním orgánem ve smyslu § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nelze považovat skutečnost, že pracovník azylového zařízení stěžovatelce v průběhu řízení před soudem - podle stěžovatelčina mínění - nepřesně interpretoval obsah výzvy krajského soudu podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2004, čj. 3 Azs 40/2003-43)
Věc: Olha D. a nezletilý Pavel D. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobců.

Ministerstvo vnitra dne 5. 6. 2002 rozhodlo, že se žalobkyni - jednající jménem svým i jménem svého nezletilého syna - neuděluje azyl podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb. (dále jen „zákon o azylu“), s odůvodněním, že žalobkyni uváděné ekonomické problémy a problémy se soukromými osobami (věřiteli) nejsou zákonnými důvody pro udělení azylu v České republice, a současně nebyl shledán ani důvod hodný zvláštního zřetele pro udělení humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu; zároveň žalovaný rozhodl, že se na žalobkyni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.
Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci kasační stížností napadeným rozsudkem ze dne 18. 9. 2003 žalobu proti rozhodnutí správního orgánu zamítl.
Žalobkyně (stěžovatelka) v kasační stížnosti především namítala nesprávný postup správního orgánu v dané věci, k němuž údajně došlo nekvalifikovaným přístupem pracovníka azylového zařízení v S., kam byla stěžovatelce doručena výzva Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. týkající se souhlasu s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Stěžovatelka česky nerozumí natolik, aby byla schopná psanému textu porozumět, a proto požádala sociálního pracovníka uvedeného azylového zařízení o sdělení jejího obsahu; ten jí oznámil, že se jedná o výzvu soudu a že záleží na žalobkyni, jak s ní naloží. Nesprávným výkladem obsahu této výzvy, která byla vyhotovena v jazyce, jemuž stěžovatelka nerozuměla, pak byla stěžovatelka podle svého sdělení připravena o účast na jednání před krajským soudem i o zastoupení advokátem při tomto jednání. Stěžovatelka v jednání správního
Nahrávám...
Nahrávám...