dnes je 29.3.2024

Input:

č. 962/2006 Sb. NSS; Volby do Poslanecké sněmovny: vedení volební kampaně

č. 962/2006 Sb. NSS
Volby do Poslanecké sněmovny: vedení volební kampaně
k § 16 odst. 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (v textu též „volební zákon“)
k § 90 odst. 1 soudního řádu správního
I. Nelze považovat za porušení zásad čestného a poctivého vedení volební kampaně ve smyslu § 16 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, směřuje-li volební kampaň pouze k určitým skupinám voličů.
II. Platnost volby kandidátů určité politické strany nelze účinně zpochybnit obecným poukazem na nesplnitelnost jejich volebních slibů.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2006, čj. Vol 17/2006-25)
Věc: Marie K. proti Státní volební komisi o vyslovení neplatnosti voleb kandidátů zvolených v Moravskoslezském kraji za Občanskou demokratickou stranu do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Dne 9. 6. 2006 podala navrhovatelka u Nejvyššího správního soudu návrh, kterým se výslovně domáhala „určení neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování, které probíhaly dne 2. a 3. 6. 2006“. Navrhovatelka považuje předvolební kampaň „ODS v zastoupení Martina Římana“ za nekorektní a nekalou, a volby proto za neplatné. Uvádí, že 3. 6. 2006 převzala poštovní zásilku, která byla adresovaná přímo jí, avšak na adresu místa jejího podnikání. V této zásilce se nacházel leták týkající se části programu ODS zaměřeného na podnikatele spolu s dopisem Martina Římana. Stěžovatelka takový postup považuje za nepřijatelný. Předně vytýká ODS, že tento leták neobdržela jako občan na adresu svého trvalého pobytu, ale jako podnikatelka; domnívá se tedy, že jej obdrželi toliko evidovaní živnostníci, což považuje za diskriminaci ostatních osob. Rovněž považuje toto jednání za podvod, neboť ODS není sama zvolena, a nemůže tedy tvrzené závazky „sama vykonat“. ODS také tvrdí, že bude bojovat proti korupci, podle navrhovatelky ji však naopak sama podporuje. Navrhovatelka dále uvádí, že „podniká již od roku 1990 a sliby poslanců zůstaly vždy jen slibem“. Rovněž poukazuje na nelehkou situaci podnikatelů. V neposlední řadě tvrdí rozpory mezi dopisem, který obdržela poštou, a letákem, který získala u stánku ODS. Navrhovatelka uzavírá návrh tím, že volby neprobíhaly podle zákona, a požaduje proto jejich spravedlivé přezkoumání (připomíná také, že alespoň jeden občan volil dvakrát) a určení jejich neplatnosti.
Nejvyšší správní soud návrh zamítl.
Z odůvodnění:
Navrhovatelka se formálním vymezením petitu domáhá něčeho, co jí zákonná úprava vůbec neumožňuje. Pro zdejší soud totiž platí základní pravidlo právního státu, podle něhož státní orgány mohou činit pouze to, co zákon výslovně dovoluje (viz zejména čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Z toho pro soudní moc vyplývá jednoznačný imperativ, že může svoji pravomoc vykonávat jen tam, kde to právní řád výslovně předvídá, a svoje zákonem vymezené pravomoci nemůže svévolně překračovat. Přitom soudům zásadně ani nepřísluší komentovat vhodnost či smysluplnost zákonné úpravy, jelikož je nutno respektovat jejich
Nahrávám...
Nahrávám...