č. 970/2006 Sb. NSS; Správní trestání: dozor nad bezpečností práce; přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

Rozhodnutím ze dne 22. 6. 2004 uložil Inspektorát bezpečnosti práce pro Ústecký a Liberecký kraj podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, žalobci pokutu ve výši 100 000 Kč za porušení § 99 odst. 4 písm. a), § 132a odst. 1 a 3, § 133 odst. 1 písm. f), § 166 odst. 1 a § 167 odst. 3 zákoníku práce. Dne 19. 2. 2004 v 5:20 hodin totiž v provozovně společnosti S. došlo k pracovnímu úrazu, přičemž poškozeným byl Roman D, zaměstnanec žalobce. Správní orgán I. stupně konstatoval, že žalobce jako zaměstnavatel neměl nad pracovní činností poškozeného zaměstnance žádnou kontrolu a nemohl mu vytvořit bezpečné a zdravotně nezávadné zdravotní prostředí. Poškozený vykonával práce, které jsou interním bezpečnostním předpisem společnosti S. mladistvým pracovníkům zakázány. Žalobce nespolupracoval se společností S. v prevenci rizik týkajících se bezpečnosti práce svého zaměstnance a bezdůvodně spoléhal na to, že bezpečnost práce zajistí tato společnost, která se zaměstnancem nebyla v žádném pracovněprávním vztahu. Podle § 233 odst. 2 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni vytvářet zaměstnancům vykonávajícím práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr příznivé pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce. K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě § 249 zákoníku práce může dojít jen za podmínek stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním právním předpisem (např. v případě smlouvy o nájmu podniku, při konkursu apod.), nikoli na základě obchodní smlouvy.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 28. 6. 2004 odvolání. Nesouhlasil zejména s hodnocením právního významu smlouvy se společností S.; podle jeho názoru došlo na základě uvedené smlouvy a konkrétní objednávky k postoupení zaměstnanců žalobcovy chráněné dílny společnosti S. na dobu jednoho týdne, a to nikoli podle § 249 odst. 1 zákoníku práce, ale podle § 249 odst. 2 téhož zákona. S tímto převodem zaměstnanců na jiného zaměstnavatele došlo i k přechodu odpovědnosti za dodržování bezpečnostních předpisů. Zákoník práce v tomto ohledu nijak neomezuje smluvní volnost zaměstnavatelů uzavřít takovou smlouvu.

Český úřad bezpečnosti práce dne 3. 11. 2004 odvolání zamítl. V daném případě podle něj nedošlo k převodu zaměstnavatele nebo části zaměstnavatele či převodu jeho úkolů na jiného zaměstnavatele, nebylo tedy možné postupovat podle § 249 odst. 2…