dnes je 23.3.2019
Input:

Cestovní náhrady při výkonu práce v bydlišti

4.3.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.06.03
Cestovní náhrady při výkonu práce v bydlišti

Ing. Karel Janoušek

Stále častěji se stává, že zaměstnavatel z různých důvodů umožňuje zaměstnanci, aby svou práci vykonával jeden, či více dnů v měsíci doma, a to ať jde o důvod na straně zaměstnance anebo na straně zaměstnavatele. Může jít tedy např. o případ, kdy zaměstnanci onemocnělo dítě a zaměstnavatel mu umožní, aby po dobu jeho nemoci vykonával práci doma, anebo případ, kdy zaměstnanec nemůže z provozních důvodů, např. z důvodu oprav, vykonávat práci na svém pracovišti.

Takový způsob práce je poměrně často označován jako výkon práce z domova. Za výkon práce z domu by však podle mého názoru měl být označován pouze případ, kdy má zaměstnanec v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce sjednáno bydliště (nebo i bydliště), protože pak se také předpokládá, že druh práce sjednaný v pracovní smlouvě bude vykonávat doma. To je důležité pro poskytování cestovních náhrad, protože ve smyslu § 34a ZP pak v zásadě jeho bydliště bude pro účely cestovních náhrad pravidelným pracovištěm. A jak je známo, cestovní náhrady zaměstnanci přísluší, pokud je na cestě za účelem výkonu práce mimo pravidelné pracoviště.

Pokud bydliště zaměstnance není jeho pravidelným pracovištěm, jde zcela jednoznačně o vyslání zaměstnance k výkonu práce do jeho bydliště. Pro takový případ je v § 163 odst. 6§ 170 odst. 7 ZP uvedeno, že zaměstnanci přísluší stravné, příp. zahraniční stravné za dobu:

  • cesty do místa bydliště,

  • výkonu práce v bydlišti,

  • dobu cesty zpět.

Uvedené doby, tj. nejen dobu cestování do bydliště, ale zejména dobu výkonu práce doma, musí zaměstnanec uvést ve vyúčtování cestovních náhrad. Jízdní výdaje ani jiné druhy cestovních náhrad zaměstnanci za takovou cestu nepřísluší.

Stravné (zahraniční stravné) tedy zaměstnanci nepřísluší po dobu, po kterou v tomto místě (doma) nevykonával určenou práci. Je třeba zdůraznit, že jde o případy, kdy zaměstnavatel skutečně vyslal zaměstnance vykonat práci do jeho bytu (nebo s tím souhlasil) a toto bydliště (místo pobytu) není sjednaným místem výkonu práce ani pravidelným pracovištěm zaměstnance, ani se nenachází v obci, která je jeho pravidelným pracovištěm.

V případě, že je zaměstnanec, v době kdy vykonává práci doma, vyslán vykonat práci do jiného místa, jde o běžnou pracovní cestu, při které mu přísluší cestovní náhrady jako u každé jiné pracovní cesty. Začátek takové pracovní cesty bude v bydlišti a konec podle situace v bydlišti, na pravidelném pracovišti nebo v jiném místě. Stravné mu pak bude příslušet jak za dobu výkonu práce v bydlišti, tak za dobu strávenou na této jiné pracovní cestě.

Pokud by zaměstnavatel nechtěl zaměstnanci za dobu výkonu práce doma stravné poskytovat, musel by s ním formou dodatku k pracovní smlouvě sjednat na příslušné kalendářní dny, kdy má doma vykonávat práci, jako místo výkonu práce i pravidelné pracoviště jeho bydliště. Pak by zaměstnanec vykonával práci na svém pravidelném pracovišti a žádné cestovní náhrady, tedy ani stravné, by mu za cestu do bydliště ani za dobu výkonu práce v bydlišti nepříslušely. Zaměstnanec by totiž vykonával práci na pravidelném pracovišti a nebyl by na pracovní cestě.

Je-li místem výkonu práce, a tedy i pravidelným pracovištěm pouze bydliště zaměstnance, jsou např. i cesty mezi bydlištěm a sídlem zaměstnavatele, kam bude zaměstnanec zřejmě pravidelně nebo občas dojíždět, cestami, při nichž mu cestovní náhrady přísluší. Bude-li však sjednaným místem výkonu práce i jiné místo, např. také sídlo zaměstnavatele či jinak sjednané místo, bude z hlediska cestovních náhrad rozhodující, které místo je jeho pravidelným pracovištěm. Bude-li to bydliště a např. i sídlo firmy v jedné obci, pak při cestě z bydliště do sídla firmy nepůjde o cestu mimo pravidelné pracoviště a cestovní náhrady za takovou cestu zaměstnanci příslušet nebudou.

Příklad č. 1

Protože na pracovišti zaměstnance probíhaly opravy a zaměstnanec na něm nemohl vykonávat svou práci, uložil mu zaměstnavatel, aby si vzal z pracoviště věci potřebné pro výkon práce, odjel ji vykonat do svého bydliště. Přísluší zaměstnanci nějaké cestovní náhrady, když vlastně jel do místa svého bydliště a za cesty mezi bydlištěm a pravidelným pracovištěm mu žádné cestovní náhrady jinak nepřísluší?

Nařídil-li zaměstnavatel zaměstnanci (např. programátorovi), aby