dnes je 23.4.2019
Input:

Daňový balíček a změny v oblasti daně z příjmů ze závislé činnosti

15.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.09.10.03
Daňový balíček a změny v oblasti daně z příjmů ze závislé činnosti

Jaroslava Pfeilerová

Zákon č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, obsahuje tzv. daňový balíček novel několika zákonů. Nabývá účinnosti dnem 1. 4. 2019. Jednou z  novinek je zavedení nové oznamovací povinnosti pro plátce, který vyplácí daňovým nerezidentům příjmy osvobozené od daně. Pro lepší srozumitelnost si související problematiku blíže popíšeme.

POVINNOST PLÁTCE HLÁSIT PŘÍJMY NEREZIDENTA OSVOBOZENÉ OD DANĚ Z PŘÍJMŮ

Daňové rezidenství fyzické osoby

V ust. § 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále též „ZDP”), je jako kritérium pro určení daňového rezidenství stanoveno bydliště na území ČR a místo obvyklého zdržování se. Pokud je fyzická osoba ze státu, se kterým ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je nutné přihlédnout současně k příslušnému ustanovení této smlouvy. Mezinárodní smlouva na rozdíl od úpravy podle zákona o daních z příjmů řeší případ, kdy se fyzická osoba stane z důvodu bydliště nebo dlouhodobého pobytu daňovým rezidentem obou států. Smlouvy vymezují daňový domicil podrobněji než tuzemský daňový zákon a takovým způsobem, aby nevzniklo rezidenství v obou smluvních státech. V příslušných smlouvách jsou (obvykle v článku 4) stanovená kritéria pro určení daňového rezidenství řazena podle důležitosti (nelze přeskakovat).

Daňové rezidenství právnické osoby

V zákoně o daních z příjmů je daňové rezidenství právnické osoby upraveno v ust. § 17 ZDP. Podle tohoto ustanovení je daňovým rezidentem ČR právnická osoba, která má na území ČR své sídlo nebo místo vedení. Obdobným způsobem je řešeno rezidenství právnických osob v mezinárodních smlouvách.

Daňový nerezident

Pokud posuzovaná fyzická nebo právnická osoba není rezidentem ČR, je pro daňové účely posouzena jako daňový nerezident.

Rozsah daňové povinnosti

Správné posouzení daňového rezidenství je důležité také pro určení rozsahu daňové povinnosti konkrétní osoby:

  • Daňový rezident ČR má tzv. neomezenou daňovou povinnost, to znamená, že zde podléhá zdanění ze svých celosvětových příjmů.

  • Daňový nerezident podléhá v ČR zdanění pouze z příjmů taxativně vymezených v ust. § 22 ZDP. Pokud je se státem nerezidenta uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, mohou být některé příjmy na základě této smlouvy ze zdanění v ČR vyloučeny.

Odpovědnost za vybrání daně z příjmů nerezidentů v ČR

Značná část odpovědnosti za vybrání a odvod daně ze zdanitelných příjmů nerezidentů je přenesena na tuzemské osoby (právnické i fyzické), které ve prospěch zahraničních osob (daňových nerezidentů) vyplácejí příjmy podléhající v ČR zdanění. Jak již bylo uvedeno, jedná se o příjmy, které jsou taxativně vymezeny v ustanovení § 22 ZDP zdanitelných příjmů nerezidenta, jsou zdaněny srážkovou daní plátcem již při jejich výplatě, jiné zase daní poplatník (nerezident) prostřednictvím daňového přiznání podávaného českému správci daně. Pokud je tedy konkrétní příjem, který je vyplácen daňovému nerezidentovi, zahrnut ve výčtu příjmů vymezených v  ust. § 22 ZDP, musí plátce příjmu posoudit, zda má povinnost z těchto příjmů v ČR:

• srazit srážkovou daň podle ust. § 38d ZDP,

• nebo zda se jedná o příjem, který bude v ČR zdaňován nerezidentem prostřednictvím daňového přiznání a plátce má povinnost provést zajištění daně podle ust. § 38e ZDP.

Uvedené povinnosti jsou plátcům uloženy z toho důvodu, že vymožení daňové povinnosti od zahraničních osob je ztíženo. Zajištění daně a sražení z příjmů nerezidenta provádí plátce (většinou tuzemská firma), který příslušnou částku odvádí správci daně pod vlastní majetkovou odpovědností.

Ust. § 38d odst. 3