Zaměstnavatel ................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený .................
a
zaměstnanec ............. (jméno a příjmení), narozen dne ....... číslo OP ......... trvale bytem .......
(dále jen “zaměstnavatel“ a “zaměstnanec“)
uzavírají tuto dohodu:
1. Zaměstnanec se zavazuje, že po skončení zaměstnání (pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti) se po dobu ... (jednoho roku, popřípadě po kratší dobu - např. tří měsíců, šesti měsíců) zdrží v jakémkoliv pracovněprávním nebo jiném vztahu výkonu výdělečné činnosti ........... (uvést činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo jinou činnost, která by měla vůči zaměstnavateli soutěžní povahu), a to za podmínek uvedených v bodu 2.
2. Závazek podle bodu 1 je zaměstnanec povinen dodržet za těchto podmínek:
- ............
- ............
- ............
(uvést konkrétní podmínky, za nichž lze od zaměstnance spravedlivě požadovat zdržení se výkonu příslušné výdělečné činnosti, zejména s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které zaměstnanec získal v pracovním poměru, respektive na základě dohody o pracovní činnosti, u zaměstnavatele a jejichž využití při výdělečné činnosti by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost).
3. Zaměstnavatel se zavazuje, že za každý měsíc plnění závazku podle této dohody zaměstnanci poskytne peněžité vyrovnání ve výši ...(50 %, 75 %, 100 %, 125 %, 150 % apod.) průměrného měsíčního výdělku, kterého zaměstnanec dosáhl ke dni skončení pracovního poměru, respektive dohody o pracovní činnosti. Toto peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období a zaměstnavatel jej po provedení příslušných zákonných srážek zaměstnanci vyplatí v pravidelných výplatních termínech zaměstnavatele.
4. V případě, že zaměstnanec svůj závazek podle této dohody poruší, je povinen zaměstnavateli zaplatit smluvní pokutu ve výši .... (uvést částku, která musí být přiměřená povaze a významu podmínek, za nichž je dohoda o zdržení se výkonu výdělečné činnosti sjednávána s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které zaměstnanec získal v pracovním poměru, respektive v rámci dohody o pracovní činnosti, u zaměstnavatele a jejichž využití při výdělečné činnosti by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost).
5. Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodli na tom, že zaměstnavatel může od dohody odstoupit, a to v případě, kdy pracovní poměr zaměstnance končí (např. z důvodu jeho odchodu do starobního důchodu).
Zaměstnanec a zaměstnavatel mohou od dohody odstoupit, za podmínky, že zaměstnavatel ukončí předmět činnosti ........
Zaměstnavatel může od dohody odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance.
Odstoupení od dohody musí být písemné a musí být doručeno druhé straně.
6. V ostatním se vztahy vyplývající z této dohody řídí ustanovením § 310 zákoníku práce.
7. Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a jedno zaměstnanec.
V ................... dne .............................
........................................
podpis zaměstnance
..........................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 310 ZP
-
§ 311 ZP
-
§ 364 odst. 2 ZP
Komentář:
Zákoník práce upravuje v § 310 ZP konkurenční doložku. Umožňuje sjednat dohodu, ve které se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, a zaměstnavatel se zavazuje, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. Od 1. 1. 2012 je minimální povinná výše peněžitého vyrovnání snížena pouze na jednu polovinu průměrného měsíčního výdělku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se smluvní strany nedohodly na jiné době splatnosti (lze tedy dohodnout i jinou dobu splatnosti, např. i splatnost všech peněžitých vyrovnání za všechny měsíce najednou).
V dohodě lze sjednat přiměřenou smluvní pokutu pro případ, že zaměstnanec závazek poruší. Sjednání smluvní pokuty není obligatorní náležitostí konkurenční doložky a nemusí být proto sjednávána. V praxi se však zpravidla o zcela standardní náležitost sjednané konkurenční doložky jedná, protože zaměstnavatel jejím sjednáním donucuje zaměstnance závazek, zdržet se výkonu výdělečné činnosti, plnit. Výše smluvní pokuty není zákoníkem práce stanovena v nominální výši, § 310 odst. 3 ZP však požaduje, aby její výše byla přiměřená povaze a významu obsahu závazku, tzn.,…
