Dohoda o kratší pracovní době

Zaměstnavatel .............. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený .................

a

zaměstnanec ............. (jméno a příjmení), narozen dne ....... číslo OP ......... trvale bytem .........

(dále jen “zaměstnavatel“ a “zaměstnanec“)

uzavírají tuto dohodu o kratší pracovní době.

1. Podle pracovní smlouvy uzavřené dne ..... zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru jako ........... (uvést druh práce).

2. Zaměstnanec se zaměstnavatelem na základě žádosti zaměstnance sjednávají kratší pracovní dobu, a to v délce .. (uvést konkrétní délku) týdně. Pracovní doba bude rozvržena ...... (uvést konkrétní rozvržení).

3. Kratší pracovní doba se sjednává od ... (uvést konkrétní datum), případně do .. (uvést konkrétní datum).

4. Zaměstnanci přísluší mzda (nebo plat) odpovídající délce sjednané kratší pracovní doby.

5. V ostatním se sjednaný pracovní poměr nemění.

6. Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a jedno zaměstnanec.

V ............... dne .......................

............................................

podpis zaměstnance

.............................................

razítko zaměstnavatele a podpis jeho
oprávněného zaměstnance

Právní úprava:

Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 4 ZP

• § 4a odst. 1 a 2 ZP

• § 78 odst. 1 písm. i) ZP

• § 80 ZP

• § 83 až § 92 ZP

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

• § 1 odst. 2 NOZ

• § 1724 až § 1766 NOZ

Komentář:

Zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat kratší pracovní dobu, než jak je její délka stanovena v § 79 a § 79a ZP jako nejvýše přípustná. Zákoník práce upravuje možnost sjednání kratší pracovní doby v § 80 ZP. Možnost postupovat odchylně při úpravě pracovní doby plyne také z obecné zásady uvedené v § 1 odst. 2 NOZ. Podle tohoto ustanovení platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázaná jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Úprava NOZ ohledně možnosti odchylné úpravy se na základě § 4 ZP použije i pro pracovněprávní vztahy. Při sjednání odchylné úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích je však nutné dodržet zásady upravené v § 4a ZP. Odchylná úprava práv a povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví zákoník práce nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. K odchylné úpravě v pracovněprávních vztazích může dojít smlouvou, jakož i vnitřním předpisem. K úpravě povinností zaměstnance však může dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Při sjednání kratší pracovní doby se jedná současně i o úpravu povinností zaměstnance, a proto k dohodě může dojít výhradně individuální smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Dohodu o kratší pracovní době nelze sjednat v kolektivní smlouvě pro více zaměstnanců.

Zákoník práce zakazuje zaměstnavateli přidělovat zaměstnanci práci ve vyšším rozsahu než je maximálně připuštěný týdenní rozsah pracovní doby podle jednotlivých pracovních režimů nebo podle osoby zaměstnance (u zaměstnance mladistvého do 18 let věku). Nezakazuje však, aby délka týdenní pracovní doby byla sjednána v kratším rozsahu bez jakéhokoliv bližšího vymezení podmínek či omezení rozsahem.

Sjednat kratší pracovní dobu je možné při vzniku pracovního poměru v pracovní smlouvě, je ale možné dohodu sjednat kdykoliv při trvání pracovního poměru, a to buď změnou pracovní smlouvy anebo mimo pracovní smlouvu podle přiloženého vzoru. Zaměstnanec nemá právo na sjednání kratší pracovní doby a ani zaměstnavatel ji bez dohody se zaměstnancem nemůže jednostranně…