Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Dohoda o poskytování pracovního volna bez náhrady mzdy (platu)

4.6.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.26
Dohoda o poskytování pracovního volna bez náhrady mzdy (platu)

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Zaměstnavatel .............................. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),

zastoupený ..................................

(dále jen „zaměstnavatel”)

a

zaměstnanec ............. (jméno a příjmení), narozen dne ............. číslo OP ......... trvale bytem ................

(dále jen „zaměstnanec“)

uzavírají tuto

dohodu o poskytování neplaceného pracovního volna

  1. Podle pracovní smlouvy uzavřené dne ……….... zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru jako ........... ...... (uvést druh práce).
  2. Zaměstnanec zaměstnavatele požádal o poskytnutí neplaceného pracovního volna z důvodu ……….... (uvést konkrétní důvod). Zaměstnavatel žádosti zaměstnance vyhověl a tímto sjednává poskytování neplaceného pracovního volna v době od ….... do ……... (uvést konkrétní datum).
  3. Zaměstnanci po dobu poskytnutého neplaceného pracovního volna nepřísluší mzda (plat) ani náhrada mzdy (platu).
  4. Po uplynutí sjednané doby neplaceného pracovního volna od ............

  1. ………………….. (uvést konkrétní datum) je zaměstnavatel opět povinen přidělovat zaměstnanci práci podle sjednané pracovní smlouvy za původně dohodnutých pracovních podmínek a zaměstnanec je povinen sjednaný druh práce podle pracovní smlouvy konat.
  2. Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a jedno zaměstnanec.

V ..................... dne ................

…………………………………………

podpis zaměstnance

……………………………………………………

razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance

Právní úprava:

§ 4, § 4a odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP”)

§ 1 odst. 2, § 1724 až 1766 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ”)

§ 3 odst. 4 a 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „ZPZP”)

Komentář:

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na tom, že mu bude poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu. Možnost poskytnout neplacené pracovní volno se vztahuje na všechny zaměstnavatele bez výjimky, neplacené pracovní volno může poskytnout i zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 ZP, mezi které patří stát a jeho organizační složky, územní samosprávné celky a další zaměstnavatelé v tomto ustanovení uvedení. Zákoník práce výslovně možnost sjednání neplaceného pracovního volna neuvádí, možnost pracovní volno poskytnout vyplývá z obecně upravené možnosti postupovat odchylně, uvedené v § 1 odst. 2 NOZ. Podle tohoto ustanovení platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázaná jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Úprava NOZ ohledně možnosti odchylné úpravy se na základě § 4 ZP použije i pro pracovněprávní vztahy. Při sjednání odchylné úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích je však nutné dodržet zásady upravené v § 4a ZP. Odchylná úprava práv a povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví zákoník práce nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. K odchylné úpravě v pracovněprávních vztazích může dojít smlouvou, jakož i vnitřním předpisem. K úpravě povinností zaměstnance však může dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Žádný zákaz zákoník práce ohledně možnosti sjednat poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy neobsahuje, ale neobsahuje ani výslovné zmocňovací ustanovení, a to právě s ohledem na shora uváděné ustanovení § 1 odst. 2 NOZ.

Poskytnout neplacené pracovní volno je možné výhradně individuální dohodou sjednanou mezi konkrétním zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jednostranným rozhodnutím zaměstnance nebo zaměstnavatele, ale ani úpravou v kolektivní smlouvě nelze neplacené pracovní volno určit. Tento závěr plyne i z výslovné úpravy obsažené v poslední větě § 4a odst. 2 ZP, protože sjednáním pracovního volna bez náhrady mzdy či platu se mění povinnosti zaměstnance a k úpravě povinností zaměstnance smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnanec právo na poskytnutí neplaceného pracovního volna nemá, vždy záleží na tom, zda se žádostí zaměstnance zaměstnavatel vysloví souhlas a sjednají následně dohodu o poskytnutí neplaceného pracovního volna. Zaměstnanec je také povinen práci konat v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a práci konat nemusí pouze, existuje-li některá z překážek v práci na jeho straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje jeho právo na poskytnutí pracovního volna. Jestliže se nejedná o některou z překážek v práci jako např. mateřská či rodičovská dovolená, dočasná pracovní neschopnost, případně výkon veřejné funkce, plnění občanských povinností anebo nejedná se o některou z krátkodobých překážek v práci na straně zaměstnance, které jsou obecně upraveny v příloze k nař. vl. č. 590/2006 Sb., je zaměstnanec povinen práci v rozvržené pracovní době vykonávat.

Neplacené pracovní volno se zpravidla poskytuje na základě žádosti zaměstnance, který pro důvody na své straně nemůže práci konat. Nejčastějším případem je pracovní volno z důvodu péče o dítě starší než 3 roky, např. protože jej rodič nemůže umístit pro zdravotní stav nebo kapacitu do předškolního zařízení. Důvodem pro žádost o poskytnutí neplaceného volna může být i péče o rodinného příslušníka, rodiče apod. Důvod pro podání žádosti zaměstnance o poskytnutí neplaceného volna není rozhodující vzhledem k tomu, že se nejedná o nárok zaměstnance. Záleží vždy na rozhodnutí