3.2.1
Evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
JUDr. Anna Janáková
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění nařízení vlády č. 170/2014 Sb.
Ustanovení související
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 7 – definice zaměstnavatele
-
§ 42 – vyslání zaměstnance na pracovní cestu
-
§ 43a – dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
-
§ 101 odst. 6 – náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
-
§ 105 – povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání
-
§ 307a–309 – agenturní zaměstnávání
-
§ 333 – počítání času
-
Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
-
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 4 odst. 3 a 4 – informační systém o pracovních úrazech
-
§ 5 odst. 1 písm. e) – kontrola příčin a okolností pracovních úrazů a jejich šetření
-
§ 5 odst. 1 písm. f) – poskytování údajů o pracovních úrazech inspektoráty práce Státnímu úřadu inspekce práce
-
§ 6 – kontrolní působnost orgánů inspekce práce
-
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 6, 41, 42 – závažný pracovní úraz
-
§ 39 odst. 1 a 2 – působnost orgánů státní báňské správy
-
§ 41 odst. 1 písm. b) – šetření příčin a následků pracovních úrazů
-
§ 41 odst. 1 písm. e) – vyhodnocování zdrojů a příčin pracovní úrazovosti obvodními báňskými úřady
-
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 45 – přirážka k pojistnému zdravotního pojištění
-
§ 55 – právo vůči třetí osobě na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci (regresní náhrada)
-
Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů
-
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů
-
Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb. o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)
-
Sdělení Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb., o zavedení Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)
Kniha úrazů (§ 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.)
V knize úrazů se evidují všechny úrazy, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Důvodem je, že zranění zaměstnance, které se v momentu vzniku, nejeví jako pracovní úraz, ohledně kterého by bylo třeba sepsat záznam o úrazu, se může vyvinout časem v poškození zdraví, kdy bude třeba později sepsat záznam o úrazu.
Povinné údaje
Nařízení vlády neobsahuje vzor formuláře knihy úrazů, ale stanoví údaje, které kniha úrazů musí obsahovat:
- jméno/jména a příjmení úrazem postiženého zaměstnance či osoby uvedené v § 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb.,
- datum a hodinu úrazu,
- místo, kde k úrazu došlo,
- činnost, při níž k úrazu došlo,
- počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
- celkový počet zraněných osob,
- druh zranění a zraněná část těla podle přílohy č. 3 nařízení vlády,
- popis úrazového děje,
- druh úrazu (smrtelný nebo ostatní či závažný podle báňských předpisů),
- zdroj úrazu,
- příčiny úrazu,
- jméno/jména a příjmení svědků úrazu,
- jméno/jména a příjmení a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.
Způsob vedení knihy úrazů
Evidence v knize úrazů se vede v elektronické nebo v klasické listinné podobě (např. volné listy, které se vkládají do pořadače, nebo sešit); elektronická podoba je nařízením vlády upřednostňována.
Kdo vede knihu úrazů
Povinnost vést evidenci v knize úrazů má zaměstnavatel, kterým se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Ve smyslu § 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se vedení evidence o úrazech v knize úrazů týká i dalších osob, a to:
- zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje,
- fyzické osoby, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu,
- spolupracujícího manžela nebo dítěte osoby uvedené v písmenu a) nebo b),
- fyzické nebo právnické osoby, které jsou zadavatelem stavby (stavebníkem) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí.
Pokud dojde k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, zaznamenají údaje do knihy úrazů jak zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance, tak zaměstnavatel, u něhož k úrazu došlo (k němuž byl postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen).
Kopie či výpis z knihy úrazů
Na žádost úrazem postiženého zaměstnance a v případě smrtelného úrazu na žádost jeho rodinných příslušníků zaměstnavatel vydá potvrzenou kopii nebo výpis údajů v knize úrazů. Úrazem postižený zaměstnanec či jeho rodinní příslušníci tak mohou získat prvotní doklad, který zachycuje základní údaje o úrazovém ději. Vydání kopie či výpisu z knihy úrazů je pro zaměstnance či jeho rodinné příslušníky bezplatný; náklady na pořízení kopie či výpisu nese zaměstnavatel.
Rozdíly ve srovnání s původní úpravou
Od 1. 1. 2015
Taxativní seznam informací, které musí evidence v knize úrazů obsahovat, byl novelou doplněn o ustanovení, že druh zranění a zraněná část těla se nadále nepopisují slovně, ale použijí se příslušné trojmístné a v druhém případě dvojmístné kódy uvedené v nové příloze č. 3. Podle novely, pokud zaměstnavatel zaměstnanci či jeho rodinným příslušníkům vydá na jejich žádost kopii nebo výpis údajů v knize úrazů, nestačí jen prostá kopie z kopírky či tiskárny, ale je třeba, aby zaměstnavatel vydal potvrzenou kopii.
Smrtelný pracovní úraz (§ 3 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.)
Pro statistické účely se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel; tedy nejen úraz, který způsobil smrt bezprostředně po úrazu, ale i takové poškození zdraví, na jehož následky zaměstnanec do jednoho roku zemřel.
Hlášení pracovního úrazu (§ 4, 10 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.)
Zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen ohlásit pracovní úraz stanoveným orgánům a institucím; prováděcí nařízení vlády stanoví okruh orgánů a institucí zvlášť pro smrtelné pracovní úrazy (§ 4 odst. 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.) a pro ostatní pracovní úrazy (§ 4 odst. 1).
Smrtelné úrazy
Zaměstnavatel ohlásí smrtelný pracovní úraz:
- územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
- odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle zák. č. 251/2005 Sb. podléhá jeho kontrolní působnosti,
- příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zák. č. 61/1988 Sb.,
- zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
- zdravotní pojišťovně, u které byl zaměstnanec postižený smrtelným pracovním úrazem pojištěn.
Ostatní úrazy
Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz:
- územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
- odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podléhá jeho kontrolní působnosti a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
- příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru státní báňské správy, jde-li o závažný pracovní úraz podle zák. č. 61/1988 Sb.,
- zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil.
Lhůta k ohlášení
Jak smrtelné pracovní úrazy, tak úrazy ostatní je třeba ohlásit příslušným orgánům a institucím bez zbytečného odkladu.
Způsob hlášení
Způsob hlášení nařízení vlády nereguluje. Je možné využít všechny dostupné způsoby: osobně, telefonicky, telegraficky, e-mailovou zprávou, zprávou SMS apod.
Příslušnost orgánů a úřadů
Příslušnost útvaru Policie České republiky a správních úřadů se pro účely hlášení pracovního úrazu řídí místem, kde došlo k úrazu nebo smrtelnému pracovnímu úrazu.
Rozdíly ve srovnání s původní úpravou
Od 1. 1. 2015
Novela s účinností od 1. 1. 2015 zrušila požadavek ohlašovat pracovní úraz bez zbytečného odkladu zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.
Vyhotovení záznamu o úrazu (§ 5 odst. 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.)
Zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance je povinen vyhotovit záznam o úrazu ohledně pracovního úrazu, jehož následkem došlo:
- ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo
- k úmrtí zaměstnance.
Lhůta pro vyhotovení
Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl.
Předání záznamu
Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je zaměstnavatel povinen předat úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. Nařízení vlády stanoví, že tak musí učinit bez zbytečného odkladu. Zaměstnanec i rodinní příslušníci obdrží vyhotovení záznamu o úrazu bezplatně.
Záznam o úrazu (§ 5 odst. 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb. a příloha č. 1 tohoto nařízení)
Záznam o úrazu je komplexní písemnou informací o úrazu, která je zpracována po ohlášení úrazu a ve které jsou zachyceny základní informace nejen o postiženém zaměstnanci a jeho zaměstnavateli, ale hlavně o okolnostech, příčinách a zdrojích pracovních úrazů.
Formulář
Záznam o úrazu uvedený v příloze č. 1 nařízení vlády je pouze vzorem; může být zpracován i jinak, pokud obsahuje dostatečné údaje potřebné k zaznamenání úrazu.
Údaje o úrazu
Záznam o úrazu obsahuje zejména tyto údaje:
-
údaje o zaměstnavateli postiženého zaměstnance, případně o jiném zaměstnavateli, u kterého k úrazu postiženého zaměstnance došlo (IČO), předmět podnikání (CZ-NACE),
-
údaje o úrazem postiženém zaměstnanci: vedle identifikačních údajů též druh práce sjednaný ve smlouvě (CZ-ISCO), délka trvání pracovněprávního vztahu, druh pracovněprávního vztahu, kvalifikace zaměstnance, vykonávaná činnost, při které k úrazu došlo, počet odpracovaných hodin před vznikem úrazu,
-
údaje o úrazu: datum a čas úrazu, druh zranění a zraněná část těla, počet zraněných osob celkem, zdroj úrazu (například dopravní prostředek, horké látky, stroj, nástroj, pád z výšky, pád na rovině atd.), popis příčin a okolností, za nichž k úrazu došlo, počet zraněných osob celkem, předpisy porušené při vzniku úrazu a kdo je porušil, informace o tom, zda byla…