Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Firemní školka a podobná péče o malé děti zaměstnanců z pohledu daňového

16.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.14.02
Firemní školka a podobná péče o malé děti zaměstnanců z pohledu daňového

Ing. Martin Děrgel

Pro zachování národa je statisticky vzato třeba, aby každá žena měla v průměru 2,1 dítěte, v Česku se úhrnná plodnost blíží 1,6. A tak se vláda divže nepřetrhne ve snaze podpořit mírně rostoucí trend bezpočtem sociálních transferů i nefinančních podpor, jimž dominuje neustále navyšované daňové zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě ve společně hospodařící domácnosti. Rodičovství ale zdaleka není jen o penězích, velkou roli hraje rovněž nerudovské dilema „Kam s ním?”, míněno s malým špuntem kolem tří let, kdy si již žena nebo muž dosti užili rodičovské „dovolené” a nemohou se dočkat téměř jakékoli práce mezi dospěláky. Obecní školky ale bývají přeplněné, daleko nebo rodičům jinak nevyhovují, ty soukromé jsou zase drahé. A právě pro tyto případy může být optimální řešení firemní školka, nebo méně regulovaná dětská skupina a obdobné formy péče o děti.

KAM S MALÝM DÍTĚTEM?

V České republice je trvalým problémem nízká zaměstnanost matek s malými dětmi, které obvykle ani nemají možnost nebo zájem pracovat pouze na částečný úvazek a musí volit mezi zaměstnáním na plný úvazek a osobní celodenní péčí o potomka. Situaci významně zhoršuje nedostatek kvalitních, místně a cenově dostupných služeb péče o malé děti do čtyř let věku. Stručně si shrňme, jaké jsou, resp. byly možnosti péče o předškolní děti.

1. Mateřské školy

V péči o děti od tří do šesti let věku dominuje systém mateřských škol, do kterých jsou umísťovány děti zpravidla od tří let. Podstatné je, že jde o vzdělávací zařízení. Limitovanou kapacitu nově dále zkomplikoval povinný poslední rok školky a tzv. inkluze dětí se zdravotním a lehčím mentálním postižením. Právní úprava mateřských škol, neboli předškolního vzdělávání, je obsažena zejména v § 33 až § 35 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a v jeho prováděcí vyhlášce č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Kvůli technickým, pedagogickým a zejména přísným hygienickým požadavkům je problematické a poměrně nákladné navýšení počtu míst v mateřských školách, které je nicméně zcela v kompetenci jejich zřizovatelů.

Obdobné podmínky jako pro veřejnoprávní zřizovatele (zejména obce) platí pro podnikatele, kteří chtějí zřídit „firemní” mateřskou školu pro děti svých zaměstnanců. Také tyto školky proto musí např. zajistit odborně kvalifikovaný pedagogický personál, realizovat vzdělávání v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem předškolního vzdělávání a dodržovat předpisy v oblasti hygieny (tyto bývají hlavním problémem). Nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školním zařízením, je podmíněn zápisem do školského rejstříku.

2. Služby poskytované na základě živnostenského oprávnění

Služby péče o děti poskytované na základě živnostenského oprávnění, neboli na bázi tzv. péčových živností, jsou řešeny zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se tedy o činnost provozovanou na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. V oblasti služeb péče o děti jde o živnost vázanou „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu” a dvě živnosti volné obor činnosti 72 „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti” a obor činnosti 79 „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost”. Obsahové náplně jednotlivých živností specifikuje nařízení vlády č. 278/2008 Sb.

Obsahem vázané živnosti „Péče o dítě do 3 let věku v denním režimu” je stejná činnost jako v jeslích, přičemž tato činnost ale pochopitelně není vykonávána ve zdravotnickém zařízení. Podmínkou živnosti je splnění odborné způsobilosti podnikatele, případně jeho odpovědného zástupce. Provozovatel je navíc povinen splnit poměrně náročné požadavky hygienické vyhlášky č. 410/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dodejme, že dřívější klasické jesle jsou již fakticky „mrtvé”. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách totiž od 1. 4. 2012, resp. nejpozději od roku 2014 už zařízení péče o děti do tří let věku (tj. jesle) neřadí mezi zdravotnická zařízení.

Věcnou náplní první z citovaných oborů volných živností je výchova dětí starších 3 let v předškolních zařízeních, výuka v soukromých školách a zařízeních sloužících odbornému vzdělávání, pokud tato nejsou zařazena do rejstříku škol a školských zařízení. Ve druhém případě jde o poskytování služeb zajišťování chodu domácnosti (vaření, úklid, praní, žehlení, péče o zahradu apod.), individuální péče o osoby, zejména děti starší tří let v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí - včetně dětí do tří let věku - obstarávání nákupů atd.

Tato soukromá zařízení péče o děti na živnostenském základě jsou zcela financována ze strany rodičů. Měsíční úhrada za službu se pohybuje řádově od 10 000 Kč výše, což je pro většinu rodičů finančně nedostupné.

3. Jiná péče o předškoláky před 29. 11. 2014

Před zmíněným datem právní řád neznal jiné služby péče o děti předškolního věku a takováto péče v zařízeních označených jako „dětské koutky, rodinná, rodičovská a mateřská centra, kluby maminek, školičky” atp. byla poskytována jen v režimu obecných právních předpisů bez konkrétního speciálního právního podkladu. Nebyly stanoveny např. limity počtu dětí, odborná způsobilost, nutnost pojištění a provozovatelé neměli nárok na podporu z veřejných rozpočtů. V praxi těchto zařízení se zpravidla jednalo pouze o doplňkovou činnost, jako například zajišťující péči o malé děti po dobu, kdy rodič navštěvuje speciální kurz provozovaný daným centrem.

Tato zařízení provozovala převážně občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti, resp. po 1. 1. 2014 spolky, případně zaměstnavatelé - coby jednodušší a levnější alternativu k „firemní” mateřské školce. Tyto služby bývaly poskytovány vesměs nekomerčně, nikoli za účelem dosažení zisku. Zdánlivou výhodou bylo, že se na tato zařízení nevztahoval § 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, ani zmíněná náročná hygienická vyhláška. Nicméně ohledně hygienických požadavků na provoz a zařízení se potenciální provozovatelé musejí individuálně dotazovat příslušné krajské hygienické stanice, na technické požadavky zase stavebních úřady apod., přičemž požadavky jednotlivých úřadů v praxi nebyly jednotné, a tedy ani předvídatelné.

4. Dětské skupiny před 1. 6. 2015

Dnem 29. 11. 2014 – přes veto Prezidenta ČR – nabyl účinnosti zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Zavedl nový typ služby spočívající v péči o dítě v tzv. dětské skupině. Jeho cílem bylo rozšířit škálu služeb péče o předškolní děti o jiné možnosti, zvýšit místní i cenovou dostupnost těchto služeb a stanovit její právní režim. Podmínky byly nastaveny tak, aby zajišťovaly kvalitu péče a zároveň byly dosažitelné pro široký okruh poskytovatelů, kterými měli být hlavně zaměstnavatelé, a případně dále rovněž obce, kraje a pro-rodinné nestátní neziskové organizace a spolky.

Vznik tohoto nového typu služby péče o dítě v dětské skupině nebylo možno právně zakotvit ve stávajícím právním řádu, neboť jeho cílem není vzdělávání dětí, jako je tomu u mateřských škol, a účelem není ani zisk, jako je tomu a priori při provozování živností péče o děti uvedených výše. Službou péče o dítě v dětské skupině se podle tehdejší právní úpravy rozuměla činnost spočívající v pravidelné péči o dítě od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte a na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte.

Poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině měl být hlavně zaměstnavatel rodiče, případně v zákoně vyjmenovaná veřejnoprávní nebo nezisková organizace, jako např. obec, vysoká škola, spolek, nadace apod. Přičemž poskytovat tuto službu péče o dítě v dětské skupině bylo možno pouze na základě oprávnění Ministerstva školství a navazujícího zápisu do evidence poskytovatelů. Mírnější hygienické požadavky na prostory a provoz byly stanoveny pro dětské skupiny do 12 dětí speciální vyhláškou č. 281/2014 Sb.

Stručný pohled na tuto nově zavedenou službu péče o dítě završíme přechodným ustanovením. Podle něj osoby poskytující dosud službu naplňující znaky služby péče o dítě v dětské skupině v ní mohly pokračovat, pokud by do 12 měsíců požádaly o zápis do evidence poskytovatelů a uzavřely příslušné pojištění odpovědnosti. V opačném případě by již nadále nemohly po uplynutí této lhůty poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině.

5. Dětské skupiny od 4. 6. 2015

Přes výrazné zmírnění technických, hygienických a dalších požadavků oproti mateřským školkám ale bylo jejich splnění pro řadu provozovatelů dětských skupin stále velmi nákladné či jinak náročné, anebo z jejich podstaty nemožné. Přitom šlo o zařízení a služby dobře fungující již dlouhou dobu, jako například lesní školky, nízkoprahová zařízení a dětské kluby. V původním záměru novely zákonem č. 127/2015 Sb. proto byla pouze dobrovolná registrace poskytovatelů, což ale neprošlo, a i nadále se musí poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině registrovat. Touto službou se nově rozumí činnost provozovaná poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině zapsaným do evidence poskytovatelů, spočívající v pravidelné péči o dítě od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky a umožňující docházku v rozsahu nejméně 6 hodin denně, která je poskytována mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte, na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte. Nově je umožněno, aby krajská hygienická stanice provozovateli dětské

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: