Také jste někdy měli pocit, že se míjíte se svým životem?
Pokud jste si kladli otázku, jaký že má Váš život smysl a rozvažovali nad ním,
a to ve stavu „střízlivém“, k jaké odpovědi jste došli? Když se čas od času na
sebe dokážeme podívat jinak, upřímněji, a přestaneme si lhát do kapsy, stáváme
se doopravdy svobodnější. I o tom je film Americká krása či životní dílo
Viktora E. Frankla.
Co myslíte, je prodávání hamburgerů, kouření „marjánky“ a tělesné
posilování skutečně vrcholem životního usilování dospělého čtyřicátníka? Ti, co
viděli, už vědí, že zmiňuji film Americká krása. O čem vlastně
pojednává? Je hořkosladkou kritikou amerického způsobu života? Žánrový obrázek
ze života „střední třídy“ současných Američanů? Je to generační film? Nebo
„jen“ film o jednom muži v krizi středního věku, který se zamiluje do
spolužačky své dospívající dcery, praští s nudným zaměstnáním, vykašle na
představy o „serióznosti“ a začne se projevovat bezprostředněji?
Lestru Burnhamovi v podání Kevina Space přestává jít o pečlivě
udržovanou „fasádu“ života, chybí-li v něm osobní opravdovost, a tím
smysluplnost. Přestane mu jít o zdání a nalézá štěstí a svobodu v prostších,
upřímnějších životních prožitcích, což samozřejmě lidi v jeho bezprostředním
okolí nesmírně irituje. Protože v konfrontaci s ním jsou i oni vystaveni
otázce, nakolik je jejich životní počínání smysluplné.
Čínština má pro krizi dva znaky. Jeden znamená příležitost,
druhý nebezpečí.
Na prvém místě je to jeho ambiciózní manželka Carolyn. Pozitivním
myšlení, profesní soutěživostí, perfektní zahradou, pěstěným zevnějškem,
dokonale udržovaným domem, spořádanou rodinou se snaží naplnit „sen o úspěchu“.
Nebo vojácký otec ze sousední rodiny, který je přesvědčen o tom, že on je ten
„nejpravější“ Američan. A vedle něho v roli „starostlivé americké hospodyňky“
živoří a skomírá jeho ubohá partnerka. Do tohoto panoptika patří také dívka, do
níž se Kevin zamiluje.
Film Americká krása je především o opravdovosti a smysluplnosti
života, respektive jejich nedostatku. O tom, jak obtížné je nechat
odejít ze svého života to, co je na něm nesmyslné. Je to také film o
nezbytnosti šoku a krize na cestě za vlastním sebepoznáním, svobodou,
opravdovostí.
Krize, šok, konfrontace jsou nutné k tomu, abych přehodnotili
smysluplnost svého života. Nevíme, co s námi životní krize udělá a koho z toho
„obviníme“. Anebo zda se „chytneme za nos“ a zapracujeme na tom, abychom byli
opravdovější. Lester na sobě zapracoval, a to i doslova, fyzicky. Dokázal
využít prvotního emocionálního šoku k osobní proměně, k tomu, aby byl více sám
sebou. Vyrostl, přestože vlastně „znicotněl“, protože prodavač
hamburgerů je z pohledu „amerického snu“ o úspěchu opravdu nicka. Jenže všechno
je zřejmě smysluplnější než to, co dělal předtím.
Ty z Vás, kteří nejsou filmovými fanoušky, možná osloví názory
Viktora E. Frankla, světově proslulého profesora neuralogie a psychiatrie na
vídeňské universitě, zakladateli tzv. logoterapie, která hledá odpovědi
na otázky „smyslu života“. Právě jemu vděčíme za nový pohled na tento bytostně
lidský problém.
V jednom článku Frankl zdůraznil, že otázka po smyslu života je
vlastně klíčovou lidskou otázkou. Nelze ji rozhodně považovat za něco
chorobného v člověku. Zmiňuje případ klienta, který byl k němu poslán kvůli
pochybnosti o smyslu života. Ukázalo se,…
