dnes je 22.5.2024

Input:

Když stojíme na křižovatce

1.11.2006, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 3 minuty

Ztráta zaměstnání se může stát pro řadu z nás - krizovým spouštěčem. Jedna etapa se uzavřela a druhá ještě nezačala. Stojíme v jakémsi meziprostoru a přemýšlíme co dál. Za svého průvodce bychom si však neměli vybrat strach a obavy.

Vypráví se historka o C. G. Jungovi, kterou ráda „zesiluji“. Přišel za ním klient - mladý muž - který si „posteskl, jak se mu všechno hroutí. Přichází o byt, má dluhy, partnerka ho opouští a teď ještě výpověď z práce. C. G. Jung mu potřásl rukou a téměř s nadšením řekl: „Milý mladý příteli, z toho určitě něco dobrého vzejde.“

A tak jsme se ocitli u otázky, zda je krize, ve které se čas od času ocitne každý z nás, k něčemu dobrá.

Samozřejmě krize vznikají z různých podnětů. Některé jsou vnitřní, kdy jakoby neexistuje nějaký zjevný, nápadný, vnější důvod k tomu, abychom se cítili bídně. Pak samozřejmě následují krize v souvislosti s vnějšími důvody, ať už je to ztráta někoho blízkého, výpověď ze zaměstnání či pouhá „ztráty iluzí“. Ponechme však protentokrát stranou „spouštěče“ krizí a zaměřme se na způsoby jejich „zvládání“.

Každý druh krize má však svou vnitřní dimenzi prožívání - vždy nejprve „směrem dolů“. Nemůžeme však čekat, že nás někdo nebo něco vytáhne, byť bychom v to sebevíc doufali. To neznamená, že bychom se neměli s někým sdílet. Jen „pomocnou ruku“ bychom si měli podat sami.

Krize je vlastně propast mezi minulým a budoucím. Tím, co neznáme, co nemáme zažité a čeho se obáváme, neboť strach z neznáma - až na výjimky - je jednou z průvodních charakteristik živých bytostí. Avšak tento útlum nám umožňuje zastavit se, zamyslet se, připravit se na další „objevitelskou“ cestu. Je to jako s rostlinami. Také mají období vegetativního klidu, stáhnutí se, jakéhosi „krizového“ zážitku (mohou zmrznou, uschnout), ale když prožijí „správným způsobem“ své „životní vyřazení“, získají dostatek sil pro další růst.

Lpíme-li příliš, ať už majetnicky či mocensky na něčem, spojujeme-li příliš svou existenci s tím či oním, považujeme-li to či ono ve svém životě za samozřejmost, je krize důvodem k tomu, abychom se stali

Nahrávám...
Nahrávám...