dnes je 22.5.2024

Input:

Když využíváme jen polovinu lidského potenciálu

1.5.2006, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

Mladá žena po škole, žena s dítětem, žena, která má rodinu, žena po čtyřicítce - ty všechny představují problém. Alespoň pro mnoho personalistů a manažerů. Dnes budeme pokračovat v rozhovoru s ředitelkou personální agentury ALP Consulting Márií Sokolovskou o tom, jaké zkušenosti má s uplatňováním uchazeček na trhu práce .

Jaké věkové kategorie žen nacházejí uplatnění nejobtížněji?

Z toho, co bylo řečeno v úvodu, vyplývá, že žena má v naší společnosti stále velmi nerovné postavení ve srovnání s muži - snad vyjma absolventů. Automaticky se předpokládá, že když se žena rozhodne pro rodinný život, bude mít hned děti a později o ně bude pečovat pouze ona. Za celou dobu své praxe jsem se nesetkala ani jednou, byť jen náznakem, že by potencionální zaměstnavatel pokládal mužům otázky typu: „Kdy a jak to budete řešit s rodinou, výchovou a péčí o děti? Máte vyřešeno hlídání?“

Vše, co se nám stává, je pouze ozvěnou toho, co jsme.

Tím, že firmy preferují muže, značně omezují své možnosti rozvoje firmy i využití lidského potenciálu. Nehledě na to, že ani výrazně mužský, ani výrazně ženský kolektiv není optimální. Muži a ženy mají jiný pohled na řešení problémů a pokud ho spojí, tak získají řadu zajímavých neotřelých podnětů. Jakmile je společnost vedená jenom muži nebo jenom ženami, vzniká zákonitě, dříve či později, disharmonie.

Záleží na tom, zda ženu - uchazečku přijímá zahraniční nebo česká firma? Nebo zda o přijetí rozhoduje muž či žena?

Pokud řídí firmu zahraniční management, který si ještě nezvykl na některé zlozvyky českého prostředí, tak není problém přijmout ženu jakékoliv věkové kategorie, pokud splňuje předpoklady pro danou pozici. Jakmile se ale zahraniční manažeři jen trochu rozkoukají, tak se začnou chovat jako jejich čeští kolegové. Pak hledají ženu, která má desetileté zkušenosti, je jí 25 let, nemá děti a nikdy je mít nebude, celých 24 hodin denně bude myslet jen na firmu. Současně bude společenská, kamarádská, sportovně založená, zároveň silná individualita, která si nenechá nic líbit. Zní to sice směšně, ale v praxi to tak občas funguje.

I když některé firmy - a jsou to především zahraniční společnosti - se na nás obrací s požadavky obsazení volného pracovního místa ženami ve věku od 40 let výše. Tyto ženy jsou pro firmu velkým přínosem, protože jsou samostatné, mají zkušenosti, umějí jednat s různými skupinami lidí a dokáží si poradit v různých i velmi složitých situacích. Navíc jsou časově flexibilní, mají vyřešené rodinné zázemí a mohou se práci opravdu maximálně věnovat.

A co se týče otázky, zda ženám - uchazečkám vycházejí vstříc spíše muži, nebo ženy, tak zde hrají velkou roli zkušenosti z vlastní rodiny. Pokud je ve vedoucí pozici žena, která zvládá jak své pracovní povinnosti, tak rodinu a domácnost, nevadí jí přijmout ženu, která má rodinu či jiné aktivity, jimž se vedle práce věnuje. Problém někdy nastává, pokud je v řídící pozici žena, která z různých důvodů rodinu nezaložila a plně se věnuje jen své profesi. Tyto manažerky většinou nejsou tolerantní k ženám, které svůj život rozdělili mezi další aktivity, ať je to rodina, sport či koníčky. Samy si totiž většinou neumí představit, že je možné věnovat rodině a současně kvalitně plnit své pracovní povinnosti. Ve firmě pak vytváří homogenní pracovní kolektiv, složený z mladých nezadaných mužů a žen, tedy kolektiv velice snadno zranitelný a chybující.

Stejně tak je to i v případě, pokud nadřízeným je muž. Nezáleží tedy tolik na tom, kdo je v řídící pozici, zda muž, či žena, ale na tom, jaký obraz si odnáší z vlastní rodiny a jak je schopen zvládnout své pracovní a rodinné povinnosti.

Nepřispívají k této situaci také ženy samy? Liší se podle Vašich zkušeností způsob, jak se při výběrovém řízení prezentují ženy a jak muži?

Samozřejmě se liší a má to své historické kořeny. Vždyť i v dnešní době se od ženy očekává, že bude příjemná, milá, pracovitá a

Nahrávám...
Nahrávám...