Dotaz
V nejbližší době budeme sjednávat s několika zaměstnanci tzv. konkurenční doložku. Mohli bychom dostat vysvětlení, jak postupovat ve vazbě na zákoník práce včetně dopadů do zdravotního pojištění?
Právní předpisy
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 3 odst. 1 ZPZP
-
§ 3 odst. 2 ZPZP
-
§ 3 odst. 3 ZPZP
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 5 písm. a) ZVZP
-
§ 8 odst. 4 ZVZP
-
§ 11 odst. 1 ZVZP
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004, obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012
Odpověď
Zákoník práce definuje v ustanovení § 310 ZP podmínky, za kterých lze v rámci pracovněprávního vztahu sjednat konkurenční doložku. Tento institut slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele, kdy se zaměstnavatel po odchodu některých (zpravidla klíčových) zaměstnanců potřebuje v určitých případech chránit před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž měl zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u tohoto zaměstnavatele.
ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO SJEDNÁNÍ KONKURENČNÍ DOLOŽKY
Byla-li sjednána konkurenční doložka, pak se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí konkurenční doložky je závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku.
Konkurenční doložku lze dojednat již při vzniku nebo ještě před vznikem pracovního poměru. Konkurenční doložka může být sjednána současně se zkušební dobou nebo ve zkušební době. Musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Ujednání o konkurenční doložce se může stát součástí pracovní smlouvy, ale lze ji sjednat i v samostatné smlouvě. Podmínkou je, aby byla sjednána písemně se zaměstnancem, po kterém lze toto spravedlivě požadovat. To znamená, že je zapotřebí vzít v úvahu charakter informací a poznatků, které zaměstnanec při výkonu své práce získá. Nesmí se však jednat o zaměstnance, u kterých sjednání konkurenční doložky vylučuje § 311 ZP, kdy se jedná o pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a o pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb. Stejně jak uzavření konkurenční doložky, tak i případné odstoupení od ní musí mít písemnou formu.
ANALÝZA SOUVISEJÍCÍCH POJMŮ
Aby bylo možno v rámci aplikace ustanovení § 310 ZP správně posoudit charakter činnosti zaměstnance u dalšího zaměstnavatele, nepostačuje pouze porovnat zapsaný předmět činnosti tohoto zaměstnavatele ("konkurenta") v obchodním rejstříku, živnostenském oprávnění nebo v jiném veřejném zdroji informací. Ke každému případu je nutno přistupovat individuálně, neboť:
-
předměty činností se nemusejí vůbec překrývat, anebo se překrývají pouze částečně, nicméně zaměstnanec se ocitne v konkurenčním postavení, anebo naopak
-
se může u obou subjektů jednat o předměty činností částečně nebo úplně totožné, ale zaměstnanec bude vykonávat činnost, která nebude konkurenční (soutěžní) povahy.
Plnění z titulu konkurenční doložky by mělo představovat vzájemně vyvážený závazek. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci poskytnout přiměřenou kompenzaci za tím účelem, že zaměstnanec nebude moci po určitou dobu využívat své odborné znalosti.
Co se týká odstoupení od konkurenční doložky, zákoník práce stanoví, že ze strany zaměstnavatele je možné tento úkon učinit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Judikatura také uvádí, že informace o důvodu odstoupení je nedílnou součástí každého jednostranného právního úkonu. Od konkurenční doložky mohou zaměstnavatel i zaměstnanec odstoupit jen z důvodu stanoveného v zákoně nebo v dohodě účastníků. Odstoupením od konkurenční doložky ze strany zaměstnavatele s formulací "bez uvedení důvodu" by došlo k narušení principu ochrany zaměstnance v pracovněprávních vztazích. Lze také konstatovat, že zaměstnavatel smí odstoupit od konkurenční doložky jen tak, aby svým počínáním nezneužil svého práva na úkor zaměstnance.
Zákoník práce umožňuje sjednání smluvní pokuty jako postihu zaměstnance (případně zaměstnavatele) za porušení závazku. Je pravdou, že zaplacením smluvní pokuty závazek zaměstnance zaniká ze zákona. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená s přihlédnutím k povaze a významu podmínek, za kterých byla konkurenční doložka sjednána.
ZÁKAZ KONKURENCE ZA DOBU TRVÁNÍ A PO SKONČENÍ VÝKONU FUNKCE STATUTÁRNÍHO ORGÁNU
Statutární orgán je po dobu výkonu funkce povinen dodržovat zákonný zákaz konkurence v návaznosti na ustanovení § 199 a § 441 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
Bez svolení všech společníků jednatel nesmí například podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného nebo být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, s výjimkou koncernu. Společenská smlouva může taktéž se souhlasem všech společníků určit další omezení činnosti jednatele. Obdobně platí podmínky zákazu konkurence i pro členy představenstva.
STANOVENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU ZAMĚSTNANCE VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje v § 3 odst. 1 ZPZP, za kterých se zúčtovaný příjem (plnění) zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného. Podle tohoto zákonného ustanovení je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice,…
