dnes je 1.7.2022

Input:

Nález 10/2005 SbNU, sv. 36, K právu na projednání věci bez zbytečných průtahů; K průtahům v přípravném řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 10

I. ÚS 641/04

K právu na projednání věci bez zbytečných průtahů
K průtahům v přípravném řízení

1. Přiměřenost doby řízení nelze vyjádřit numericky, neboť je podmíněna objektivně charakterem projednávané věci a musí být zkoumána ve světle konkrétních okolností případu, s přihlédnutím ke složitosti věci, chování stěžovatele a chování příslušných orgánů. V případě trestního řízení tak může být významný pro posouzení přiměřenosti jeho délky např. počet spoluobviněných, teritoriální a časový rozsah trestné činnosti či přítomnost mezinárodního prvku. Státu pak nelze přičítat k tíži prodloužení délky řízení dané uplatňováním procesních práv stěžovatelem. Konečně je třeba zkoumat, zda orgány činné v trestním řízení konaly v dané věci plynule.

2. Na žádosti o získávání informací se orgánům činným v trestním řízení nedostalo vždy včasné odpovědi. Otázka, kterou si Ústavní soud musel položit, byla, zda na tuto situaci reagovaly adekvátně. odpověď zní, že nikoliv. Své žádosti sice urgovaly, což může hrát při posuzování průtahů svou roli, ale opakované žádosti a urgence učiněné po půl roce nečinnosti dotázaného adekvátní reakcí nejsou.

3. Je nepřijatelné, aby trestní řízení bylo do nekonečna prodlužováno s odkazem na nutnost získávat informace ze zahraničí. Je věcí státu, aby se s problematikou zahraničních prvků v trestním řízení, včetně mezinárodní spolupráce, vypořádal zajištěním funkčního a rychlého systému právní pomoci či jiným způsobem.

4. Nelze akceptovat situaci, kdy jedna z tuzemských bank na žádost orgánů činných v trestním řízení nijak nereagovala. Pokud tuzemská banka neplní své povinnosti, je namístě ji za to postihnout, nikoliv toto její počínání trpět bez jakékoliv reakce. Je úkolem státu a jeho orgánů, aby si vytvořily nástroje, kterými zajistí plnění povinností vyplývajících z jeho zákonů, a tyto nástroje pak příslušně využívat.

5. Složitostí věci lze odůvodnit pouze nutnost řádné činnosti orgánů činných v trestním řízení, nikoliv jejich nečinnost nebo činnost, která je díky svému špatnému provádění neefektivní.

6. Trestní řízení je ovládáno zásadou presumpce neviny, a proto pouhý fakt, že se obviněný nepřiznal k trestné činnosti, nelze uvádět jako důvod k průtahům.

7. Pojem plynulost v trestním řízení je třeba chápat ve světle ústavně zaručených práv stěžovatele a také v kontextu zásady rychlosti řízení zakotvené v ustanoveních trestního řádu.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Janů a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vojena Güttlera - ze dne 19. ledna 2005 sp. zn. I. ÚS 641/04 ve věci ústavní stížnosti M. H. proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v nečinnosti Policie České republiky, Správy hlavního města Prahy, ve věci vedené pod sp. zn. ČTS:ÚVP-268/217-2000 a proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v nečinnosti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. 2 Zt 160/2003.

Výrok

I. Postupem Policie České republiky, Správy hlavního města Prahy, ve věci vedené pod sp. zn. ČTS:ÚVP-268/217-2000 a postupem

Nahrávám...
Nahrávám...