dnes je 7.12.2024

Input:

Nález 106/2006 SbNU, sv.41, K odměně advokáta podle trestního řádu a zákona o dani z přidané hodnoty

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 41, nález č. 106

IV. ÚS 746/05

K odměně advokáta podle trestního řádu a zákona o dani z přidané hodnoty

Pokud byl stěžovatel s ohledem na uskutečněné zdanitelné plnění povinen ve stanovené lhůtě po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání a v dané lhůtě rovněž odvést z odměny přiznané napadenými usneseními obecných soudů za zastupování i daň z přidané hodnoty, přičemž na druhé straně mu nebylo přes uskutečnění zdanitelného plnění po 1. 5. 2004 zvýšení odměny za zastupování odpovídající této odvedené dani přiznáno, pak takový postup obecných soudů nutně odporuje obecné ústavní zásadě přiměřenosti.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudců Michaely Židlické a Pavla Holländera - ze dne 29. května 2006 sp. zn. IV. ÚS 746/05 ve věci ústavní stížnosti JUDr. L.R. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 10. 2005 sp. zn. 6To 546/2005 a usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 11. 4. 2005 č. j. 9 T 68/2001-244, jimiž byla stěžovateli jako obhájci určena odměna a náhrada hotových výdajů, zamítnut návrh stěžovatele na přiznání částky 2 308,50 Kč, která představuje 19% daň z přidané hodnoty za úkony provedené před 1. 5. 2004, a zamítnuta stěžovatelova stížnost.

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 10. 2005 sp. zn. 6 To 546/2005 a usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 11. 4. 2005 č.j. 9 T 68/2001-244 se ve výroku II zrušují.

Odůvodnění

I.

Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 2, 3, čl. 26 odst. 1 a čl. 28 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) zrušení shora označených usnesení obecných soudů.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že Okresní soud Plzeň-město usnesením ze dne 11. 4. 2005 č. j. 9 T 68/2001-244 rozhodl ve výroku č. I o tom, že stěžovateli jako obhájci určuje podle § 151 odst. 2 trestního řádu (dále též jen „tr. ř.“) odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 15 541,50 Kč, a ve výroku č. II tak, že zamítá návrh stěžovatele na přiznání částky 2 308,50 Kč, která představuje 19% daň z přidané hodnoty za úkony provedené před 1. 5. 2004. Stížnost, kterou stěžovatel podal proti výroku pod č. II Okresního soudu Plzeň-město, však Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 3. 10. 2005 sp. zn. 6 To 546/2005 podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

Stěžovatel napadeným rozhodnutím vytýká, že mu jimi nebyla přiznána daň z přidané hodnoty (dále též jen „DPH“) za úkony provedené před 1. 5. 2004. Podle zákona č. 237/2004 Sb., kterým se v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty mění některé zákony a přijímají některá další opatření, byl novelizován zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je-li advokát plátcem DPH, náleží mu k odměně a k náhradám rovněž částka odpovídající této dani, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést podle § 23a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). Tímto zákonem byl rovněž novelizován trestní řád v § 151 odst. 2, ve kterém se po této

Nahrávám...
Nahrávám...