dnes je 7.10.2022

Input:

Nález 110/2006 SbNU, sv. 41, K právu měnit návrh na zahájení řízení v souladu s občanským soudním řádem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 41, nález č. 110

II. ÚS 455/03

K právu měnit návrh na zahájení řízení v souladu s občanským soudním řádem

Ústavní soud zásadně nepřezkoumává závěry obecných soudů o tom, zda bylo namístě aplikovat výjimku uvedenou v § 95 odst. 2 občanského soudního řádu, tedy zda výsledky dosavadního řízení mohly či nemohly sloužit jako podklad pro řízení o změněném návrhu. Takový závěr učiněný na základě samostatné úvahy obecného soudu by mohl být Ústavním soudem zpochybněn pouze tehdy, jestliže by nebyl odpovídajícím způsobem odůvodněn (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 6. 2000 sp. zn. I. ÚS 179/2000; Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 18, usnesení č. 22).

Městský soud návrh stěžovatele na změnu žaloby zamítl, přičemž za dostatečný důvod považoval okolnost, že řízení bude pro nedostatek pravomoci soudu zastaveno. Takový postup ovšem nepřípustně rozšiřuje okruh důvodů, pro něž je soud oprávněn návrh na změnu žaloby zamítnout. Soud prvního stupně zcela pominul, že proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustný opravný prostředek, a že toto rozhodnutí tedy nemusí být rozhodnutím konečným. Připuštění změny žaloby soudem prvního stupně by tedy za této situace nebylo pouhým formalismem, nýbrž procesním úkonem s významným dopadem na řízení, jež by v případě zrušujícího rozhodnutí odvolacího soudu stěžovatelce umožnilo pokračovat v řízení o změněném návrhu, a ta by nebyla nucena v případě dalšího uplatňování svých práv podávat novou žalobu.

Soud prvního stupně tím, že své rozhodnutí o zamítnutí návrhu na změnu žaloby neodůvodnil v souladu s § 95 odst. 2 občanského soudního řádu, porušil ústavně zaručené právo stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť jí svévolně odepřel její oprávnění měnit žalobní návrh, a nutil ji tak k podání žaloby nové, aniž by pro takový postup existoval zákonný důvod.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu* složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného - ze dne 31. května 2006 sp. zn. II. ÚS 455/03 ve věci ústavní stížnosti B. C., s. r. o., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2003 č. j. 32 Cm 45/2003-38, jímž nebyl připuštěn stěžovatelčin návrh na změnu (rozšíření) žaloby a řízení bylo zastaveno.

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2003 č. j. 32 Cm 45/2003-38 se ve výroku označeném jako I. zrušuje.

II. Ve vztahu k výrokům usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2003 č. j. 32 Cm 45/2003-38 označeným jako II. a III. se řízení zastavuje.

Odůvodnění

I.

Ústavnímu soudu byl dne 18. 9. 2003 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Městského soudu v Praze, jímž bylo rozhodnuto, že se změny (rozšíření) žaloby ze dne 14. 3. 2003, 4. 4. 2003, 12. 5. 2003, 12. 6. 2003 a 7. 7. 2003 nepřipouštějí a že se řízení zastavuje.

Stěžovatelka se domnívala, že vydáním

Nahrávám...
Nahrávám...