dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 112/2003 SbNU, sv. 31, K rozhodování o ponechání obviněného ve vazbě či o jeho propuštění z vazby

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 31, nález č. 112

IV. ÚS 157/03

K rozhodování o ponechání obviněného ve vazbě či o jeho propuštění z vazby

Ve vztahu k rozhodnutí, jímž má být založen právní následek v podobě právně odůvodněného ponechání obviněného ve vazbě ve smyslu dalšího trvání vazby (přesahující lhůtu založenou předchozím rozhodnutím), se jeví nezbytným, aby tento „údaj“ o ponechání ve vazbě byl konstatován výrokovou částí rozhodnutí mající způsobilost, na rozdíl od vlastního odůvodnění, zakládat právní následky a nabývat právní moci.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 24. září 2003 sp. zn. IV. ÚS 157/03 ve věci ústavní stížnosti V. S. proti jinému zásahu Městského soudu v Praze a Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, spočívajícímu v nerozhodnutí o ponechání stěžovatele ve vazbě či o jeho propuštění z vazby na svobodu.

Výrok

I. Městský soud v Praze porušil svou nečinností spočívající v nerozhodnutí o ponechání stěžovatele ve vazbě či o jeho propuštění z vazby na svobodu dle § 71 odst. 6, odst. 4 tr. řádu jeho základní práva ústavně zaručená v čl. 8 odst. 2 a 5 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. V části požadující, aby Ústavní soud zakázal Městskému soudu v Praze pokračovat v porušování základních práv stěžovatele a přikázal mu propustit jej z vazby na svobodu, se řízení zastavuje.

III. Ve zbylém rozsahu se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

I.

Včas podanou ústavní stížností, splňující i ostatní formální předpoklady a podmínky stanovené zákonem, napadl stěžovatel postup v záhlaví označených orgánů veřejné moci s tvrzením, že se jím cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech plynoucích z čl. 8 odst. 2 a 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 5 odst. 1 písm. b) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). V odůvodnění svého návrhu uvedl, že počínaje minimálně dnem 29. 11. 2002 je bez právní opory v procesně relevantním rozhodnutí ve smyslu § 71 odst. 6 a 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „tr. řád“) omezen ve své osobní svobodě výkonem vazby, jež na něj byla uvalena v souvislosti s trestním řízením proti němu vedeným pro trestný čin podle § 187 odst. 1 a 4 trestního zákona u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 12/2002.

Poukazuje na to, že při respektování lhůty stanovené v § 71 odst. 5 tr. řádu rozhodl řádně Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 6. 2002 sp. zn. 49 T 12/2002 o tom, že vazební důvod zakotvený v § 67 písm. a) tr. řádu ve vztahu k jím vykonávané vazbě nadále trvá. Jeho stížnost do citovaného rozhodnutí byla usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 8. 2002 sp. zn. 2 To 153/2002 zamítnuta, a tímto dnem nabylo předmětné rozhodnutí právní moci. Na základě oprávnění plynoucího z § 72 odst. 3 tr. řádu stěžovatel posléze podal žádost o propuštění z vazby na svobodu, o níž bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2002 sp. zn. 49 T 12/2002, a to zamítavým výrokem, přičemž podanou

Nahrávám...
Nahrávám...