dnes je 19.4.2024

Input:

Nález 12/2005 SbNU, sv. 36, K rozhodování soudu o úpravě styku rodičů s nezletilým dítětem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 12

II. ÚS 363/03

K rozhodování soudu o úpravě styku rodičů s nezletilým dítětem

Je ústavně přípustné, aby odvolací soud měl za shodně zjištěného skutkového stavu rozdílný právní názor, který by vyústil v opačné rozhodnutí oproti rozhodnutí soudu prvního stupně. Takový postup zásadně není v rozporu s platnou zásadou dvojinstančnosti řízení. Je však nepřípustné, aby se odvolací soud v takovém případě nevypořádal jak se všemi odvolacími námitkami, tak se všemi okolnostmi, které v řízení vyšly najevo, respektive se všemi hledisky, kterými se zabýval soud prvního stupně.

Z ústavněprávního pohledu není možné nadřazovat modely fungování vztahů mezi oddělenými rodiči a nezletilými dětmi, které mají orgány veřejné moci zažité, nad zájem dítěte, který je definován v čl. 3 Úmluvy o právech dítěte. Tyto modely, jakkoliv jsou v mnoha případech přínosné a použitelné, nemohou postihovat situaci každého jednotlivého nezletilého dítěte. Je proto věcí obecných soudů, aby při zohledňování všech konkrétních okolností daného případu a z nich vyplývajícího zájmu dítěte, který musí být vždy předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, a už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy nebo správními orgány, rozhodly o konkrétní podobě nejvhodnějšího uspořádání vztahu mezi rodiči a dětmi. Na tom nemůže nic měnit ani to, že se rodiče nejsou schopni na takovémto uspořádání sami dohodnout.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké - ze dne 20. ledna 2005 sp. zn. II. ÚS 363/03 ve věci ústavní stížnosti JUDr. M. S. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 19. 3. 2003 sp. zn. 23 Co 61/2003 a č. j. 23 Co 62/2003-492 o změně rozsudku soudu prvního stupně ohledně změny úpravy styku stěžovatele s nezletilým synem.

Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2003 č. j. 23 Co 61-62/2003-492 se zrušuje.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení výroků rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2003 sp. zn. 23 Co 61/2003 a č. j. 23 Co 62/2003-492, kterými byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 11. 2002 č. j. P 458/98-424. Tvrdí, že jím bylo porušeno jeho právo podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 6 a 7 Evropské úmluvy o výkonu práv dětí a čl. 14 odst. 2 a čl. 18 Úmluvy o právech dítěte.

Ústavní soud si dne 24. 11. 2003 vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. P 458/98, který byl doručen 1. 10. 2004. Z něj Ústavní soud zjistil následující skutečnosti.

Návrhem ze dne 29. 5. 2002 se MUDr. M. S. domáhala s ohledem na nastávající školní docházku změny úpravy styku otce s nezletilým J. S., který byl naposledy upraven rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 1998 č. j. 35 Co 429/98-96. Podle něj byl stěžovatel oprávněn stýkat se s nezletilým J. v každém sudém týdnu v roce od čtvrtka 9.00 hodin

Nahrávám...
Nahrávám...