dnes je 11.11.2024

Input:

Nález 124/1999 SbNU, sv.15, K ručení Fondu národního majetku za závazky nabyvatelů privatizovaného majetkuKe zpětné působnosti právních norem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 15, nález č. 124

II. ÚS 401/97

K ručení Fondu národního majetku za závazky nabyvatelů privatizovaného majetku
Ke zpětné působnosti právních norem

Jestliže Vrchní soud v Praze a Nejvyšší soud došly shodně k závěru, že v důsledku přijetí novely § 15 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, provedené zákonem č. 224/1994 Sb., se situace věřitele změnila tak, že již nemohl své nároky uplatnit přímo vůči solidárnímu ručiteli, došlo zpětně ke změně jeho právní situace, kdy se nároky (splatná pohledávka) vzniklé před přijetím nové úpravy posuzují zpětně podle této nové úpravy, která zde v době jejich vzniku nebyla. V takovém případě se nejedná o modifikaci procesního postupu při uplatnění nároku, jak dovodily obecné soudy, nýbrž o jeho změnu z hlediska hmotného práva. Nejen že se mění pořadí dlužníků jako subjektů hmotněprávního vztahu, dochází ke změnám v povinných osobách. Výrazně se zpětně zhoršuje situace věřitele, který by tak nemohl nadále uplatňovat svou splatnou pohledávku vůči tomu, kdo ji byl povinen v době jejího uplatnění splatit.

Takováto situace není nepravou zpětnou účinností ve smyslu § 868 občanského zákoníku, nýbrž naopak zásahem do nabytých práv vymoci si zaplacení splatné pohledávky u toho, kdo je tak povinen učinit, a představuje proto pravou zpětnou působnost, která je v rozporu s principy právního státu.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 14. září 1999 sp. zn. II. ÚS 401/97 ve věci ústavní stížnosti Š., a. s., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze 4. 10. 1996 sp. zn. 8 Cmo 533/95 a proti rozsudku Nejvyššího soudu ze 30. 7. 1997 sp. zn. 1 Odon 48/97, že Fondu národního majetku (v postavení ručitele) se neukládá zaplatit stěžovateli dlužnou částku společně a nerozdílně s dlužníkem.

I. Výrok

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 1997 č. j. 1 Odon 48/97-64 a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 10. 1996 č. j. 8 Cmo 533/95-47 se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatelka napadla ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 21. 10. 1997 rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 1 Odon 48/97-64 ze dne 30. 7. 1997, kterým bylo zamítnuto dovolání stěžovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 8 Cmo 533/95-47 ze dne 4. 10. 1996, kterým byl změněn rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 22. 4. 1996 č. j. 4 Cm 497/93-19.

Skutková a právní stránka ústavní stížnosti spočívá v následujících skutečnostech. Stěžovatelka se domáhala žalobou proti vedlejším účastníkům zaplacení částky 1 703 223 Kč s příslušenstvím s tím, že vedlejší účastníci jsou povinni zaplatit vymáhané částky společně a nerozdílně, přičemž plněním jednoho z nich zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého. Vymáhaná částka představovala poplatek z prodlení podle § 378 hospodářského zákoníku za prodlení se zaplacením dodaného zařízení. První vedlejší účastník byl odběratelem a dlužníkem (a 1. žalovaným), druhý vedlejší účastník (Fond národního majetku) byl jeho ručitelem (a 2. žalovaným).

Krajský obchodní soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 4. 1996 č. j. 4 Cm 497/93-19

Nahrávám...
Nahrávám...