dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 133/2005 SbNU, sv. 37, K výkladu a aplikaci dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské; K povaze prozatímního osvědčení typu B podle § 2 citovaného dekretu; K otázce dokončení řízení zahájeného podle citovaného dekretu Ministerstvem vnitra České republiky

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 133

I. ÚS 98/04

K výkladu a aplikaci dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské
K povaze prozatímního osvědčení typu B podle § 2 citovaného dekretu
K otázce dokončení řízení zahájeného podle citovaného dekretu Ministerstvem vnitra České republiky

Za porušení principu rovnosti v právech nutno považovat též ty případy, kdy obecný soud nebo jiný orgán veřejné moci neposkytne účastníkům ochranu v jejich základních právech a svobodách, ač již tato ochrana ve skutkově obdobných případech byla stejným orgánem přiznána. Důsledkem takovéhoto postupu z hlediska ústavního je nerovnost v základních právech, včetně práva na soudní či jinou ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a současně je založena presumpce o libovůli při rozhodování takovéhoto orgánu.

Při úvahách o možnosti a vůbec přípustnosti tzv. „nápravy“ rozhodnutí orgánů veřejné moci aplikujících v letech 1945 až 1948 dekret č.33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, byla-li navíc tato rozhodnutí předběžné povahy pro žadatele příznivá, Ústavní soud zastává názor, že nelze abstrahovat od skutečnosti, že se jednalo o rozhodnutí orgánů, které byly dobře obeznámeny s tehdejší realitou a neměly od tehdejších, bezesporu tragických událostí nepřiměřený časový odstup. Byly tedy více či méně způsobilé bezprostředního hodnocení skutečností relevantních podle příslušných ustanovení dekretu č. 33/1945 Sb.

Při dnešním hodnocení těchto skutečností, za situace dnes již velmi obtížného dohledávání skutkových podkladů pro rozhodnutí orgánu veřejné moci, po uplynutí téměř šesti dekád od konce druhé světové války, je nezbytné postupovat s největší obezřetností.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 29. června 2005 sp. zn. I. ÚS 98/04 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů H. S.-R. ml., M. S.-R.-R. a I. S. proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. listopadu 2003 č. j. 6 A 90/2002-82 a rozhodnutí ministra vnitra ze dne 11. června 2002 č. j. VS-150/RK/3-2002, jímž byl zamítnut rozklad stěžovatelů proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 17. ledna 2002 č. j. VS-953/51/2-1998, jímž nebylo vyhověno někdejší žádosti H.S.-R. o zachování československého státního občanství podle § 2 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské.

Výrok

I. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2003 č. j. 6A 90/2002-82, rozhodnutím ministra vnitra ČR ze dne 11. 6. 2002 č.j. VS-150/RK/3-2002 a rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR ze dne 17. 1. 2002 č. j. VS-935/51/2-1998 byla porušena základní práva a svobody stěžovatelů plynoucí z čl. 1

Nahrávám...
Nahrávám...