dnes je 6.7.2022

Input:

Nález 152/2006 SbNU, sv. 42, K možnosti rozšířit kasační stížnost ve správním soudnictví

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 42, nález č. 152

I. ÚS 138/06

K možnosti rozšířit kasační stížnost ve správním soudnictví

Ústavní soud opětovně zdůrazňuje, že tak závažné procesní oprávnění, jakým je možnost stěžovatele rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody, nelze činit závislou na právně nejisté a nepředvídatelné skutečnosti, zda soud vyzve stěžovatele k doplnění náležitostí kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 3 soudního řádu správního či nikoli. To nic nemění na skutečnosti, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle § 106 odst. 3 soudního řádu správního, může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů - ze dne 10. srpna 2006 sp. zn. I. ÚS 138/06 ve znění opravného usnesení ze dne 30. srpna 2006 ve věci ústavní stížnosti R. M. proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2005 č. j. 2 Afs 26/2005-67, jímž byla zamítnuta kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 11. 2004 sp. zn. 29 Ca 404/2002.

Výrok

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2005 č. j. 2 Afs 26/2005-67 se zrušuje.

Odůvodnění

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 3. 2006, která po formální stránce splňuje náležitosti požadované zákonem č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Svou ústavní stížnost opírá o následující důvody.

Stěžovatel uvádí, že napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu byla zamítnuta jeho kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 11. 2004 sp. zn. 29 Ca 404/2002, když Nejvyšší správní soud nepřihlédl k doplnění kasační stížnosti, které učinil stěžovatel podáním ze dne 10. 11. 2005. Stěžovatel má za to, že k doplnění kasační stížnosti mělo být Nejvyšším správním soudem přihlédnuto, neboť bylo stěžovatelem učiněno spolu s doplněním kasační stížnosti o zákonem předepsanou náležitost - údaj o datu doručení napadeného rozsudku. Stěžovatel se domnívá, že nemůže obstát názor Nejvyššího správního soudu, podle něhož nepřicházelo v dané věci v úvahu vyzvat ho k doplnění kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 3 soudního řádu správního (dále též jen „s. ř. s.“), jestliže Nejvyšší správní soud uvedl, že chybějící náležitost kasační stížnosti - datum doručení napadeného rozhodnutí - lze zjistit z obsahu soudního spisu. Stěžovatel odkazuje na ustanovení § 106 odst. 3 s. ř. s. a tvrdí, že pokud jím podaná kasační stížnost takovou zákonem stanovenou náležitost neobsahovala, bylo povinností Nejvyššího správního soudu vyzvat stěžovatele k doplnění podání ve lhůtě jednoho měsíce; v této lhůtě by pak mohl rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšiřovat i důvody kasační stížnosti. Takovým způsobem postupoval Krajský soud v Brně ve věci

Nahrávám...
Nahrávám...