Nález 158/2007 SbNU, sv.47, K rozhodování obecných soudů o úpravě styku rodičů s nezletilým dítětem

Výrok

I. Ve věci péče o nezletilého Milana K. vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. P 253/2000 bylo porušeno stěžovatelovo základní právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, zakotvené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, dále právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a v důsledku toho i právo chráněné v čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

II. Návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21.4. 2005 č. j. 24 Co 82/2005-1617 se zamítá.

Odůvodnění

I.

1. Stěžovatel podanou ústavní stížností napadl ve znělce uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze (dále též jen „krajský soud“), byť v jejím záhlaví uvedl, že směřuje též proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 12. 2004 č. j. P 253/2000-1484. Konstatoval, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 1994 č. j. 12 Co 310/94-100 bylo - dle jeho návrhu - rozhodnuto o úpravě styku s nezletilým synem Milanem K. tak, že byl oprávněn se s ním stýkat každou první sobotu v měsíci od 9 do 12 hodin a dále ve stejnou dobu vždy každého 26. 12.; přitom první tři styky se měly uskutečnit za přítomnosti matky. Doplnil, že k žádnému styku dosud nedošlo, matka styku vždy zabránila, na styk syna nikdy nepřipravila, naopak v něm postupně vyvolala syndrom zavrženého rodiče. Postupem let tak došlo ze strany nezletilého syna k negativnímu vztahu k otci. Za této situace krajský soud napadeným rozsudkem změnil úpravu styku z fyzického na písemný, čímž fakticky zakázal skutečný styk otce se synem. Matce byly opakovaně ukládány pokuty a byla pravomocně odsouzena k podmíněným trestům odnětí svobody za maření styku nezletilého s otcem, za nezasílání informací o synovi otci, za maření úředního rozhodnutí, za křivou výpověď. Stěžovatel tvrdí, že v řízení před obecnými soudy byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva, a reprodukuje řadu ustanovení Ústavy…