dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 159/2005 SbNU, sv. 38, K posuzování zániku pohledávky započtením

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 38, nález č. 159

IV. ÚS 314/05

K posuzování zániku pohledávky započtením

Právním zástupcem v procesu je ten, kdo činí navenek jménem zastupovaného procesní úkony. Úkony právního zástupce zavazují bezprostředně zastupovaného; samotného zástupce naopak nezavazují. Pro pojem jednání v zastoupení je podstatné to, že je jednáno v cizí věci. Procesní právní zástupce není jen oprávněn činit všechny procesní úkony, nýbrž za účelem vedení procesu smí činit veškeré úkony, které by mohl činit sám zastoupený, ač nejde o procesní úkony v úzkém smyslu (např. nechat vyhotovit znalecký posudek). V důsledku toho může právní zástupce činit i úkony mající hmotněprávní reflexi, jako je započtení, odstoupení, výpověď atd.; to vše za podmínky, že tyto úkony slouží ke zdůvodnění nebo ke zpochybnění žaloby.

Pojem „bez zbytečného odkladu“ užitý v ustanovení § 529 odst. 2 občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Miloslava Výborného a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 15. srpna 2005 sp. zn. IV. ÚS 314/05 ve věci ústavní stížnosti Ing. V. V. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2004 sp. zn. 27 Cm 240/2000 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 2. 2005 sp. zn. 1 Cmo 77/2004, jimiž byla zamítnuta žaloba stěžovatele proti Ing. S. C. na zaplacení částky 49 753,20 Kč.

Výrok

I. Postupem porušujícím právo na spravedlivý proces garantované čl.36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod bylo rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2004 sp. zn. 27 Cm 240/2000 a rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 2. 2005 sp. zn. 1 Cmo 77/2004 porušeno základní právo stěžovatele vlastnit majetek garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Tato rozhodnutí se proto ruší.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 1. 6. 2005 napadl stěžovatel v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů.

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byla ve věci samé zamítnuta žaloba stěžovatele proti vedlejšímu účastníkovi o zaplacení částky 49753,20 Kč a rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.

Jak stěžovatel dále rozvedl v ústavní stížnosti, oba obecné soudy vyslovily shodný právní názor, podle kterého žalovaná pohledávka stěžovatele proti vedlejšímu účastníkovi zanikla započtením, když podle obecných soudů byl žalovaný oprávněn započíst svou pohledávku proti právnímu předchůdci stěžovatele, společnosti V., spol. s r. o. Pohledávka právního předchůdce stěžovatele vznikla vůči vedlejšímu účastníkovi z titulu neuhrazené ceny za přepravu materiálu dle uzavřené smlouvy o přepravě. Právní předchůdce tuto pohledávku uplatnil u soudu dne 15. 5. 2000. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2000 sp. zn. 20 K 48/99 byl na majetek této společnosti prohlášen konkurs a v řízení bylo

Nahrávám...
Nahrávám...