dnes je 6.7.2022

Input:

Nález 165/1999 SbNU, sv. 16, K návrhu na povolení obnovy trestního řízení; K novému důkazu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 16, nález č. 165

III. ÚS 95/99

K návrhu na povolení obnovy trestního řízení
K novému důkazu

Prohlášení tzv. korunního (a vlastně jediného) svědka, který z trestné činnosti navrhovatele usvědčoval (a ten pro ni byl odsouzen), o tom, že svou výpověď z původního trestního řízení hodlá zásadně změnit, a to z důvodů, které v uvedeném prohlášení uvádí, může být novým důkazem, když za dříve neznámý důkaz je třeba považovat též důkaz provedený, jehož obsah je však jiný než v původním řízení. V tomto smyslu je také nezbytné interpretovat příslušné ustanovení trestního řádu (§ 278 odst. 1). Odmítnutím provedení takového důkazu (výslechu tzv. korunního svědka) lze mít za to, že takto navrhovaný a zásadní důkaz nebyl dostatečně verifikován, a tak v konečném důsledku bylo porušeno i právo na spravedlivý proces, zejména z hledisek čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 25. listopadu 1999 sp. zn. III. ÚS 95/99 ve věci ústavní stížnosti R. V. proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 28. 12. 1998 sp. zn. 11 To 95/98 o zamítnutí stěžovatelovy stížnosti pro ti usnesení Městského soudu v Praze z 26. 10. 1998 sp. zn. Nt 115/98, jímž byl zamítnut jeho návrh na povolení obnovy řízení.

I. Výrok

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 12. 1998 č. j. 11 To 95/98-42 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 1998 č. j. Nt 115/98-21 se zrušují.

II. Odůvodnění

Navrhovatel podal dne 20. 2. 1999 ústavní stížnost, kterou brojí proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 11 To 95/98-42. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta jeho stížnost, kterou podal do usnesení Městského soudu v Praze č. j. Nt 115/98-21 ze dne 26. 10. 1998, kterým byl zamítnut podle § 283 písm. d) trestního řádu (dále jen „tr. ř.“) jeho návrh na povolení obnovy řízení. V uvedeném postupu spatřuje navrhovatel porušení svých základních lidských práv a svobod zakotvených v čl. 6 odst. 1 a 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) i porušení čl. 10 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).

Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. Nt 115/98 Ústavní soud zjistil, že návrh na povolení obnovy řízení směřoval do trestní věci navrhovatele vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 T 2/95, kdy byl pravomocně uznán vinným (i na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 8. 1997) ze spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 a 3 písm. b) trestního zákona (dále jen „tr. zák.“) a trestného činu nedovoleného ozbrojování dle § 185 odst. 1 tr. zák., které spáchal v roce 1994 jednáním uvedeným ve skutkových větách příslušných rozhodnutí. Podstatou podaného návrhu na povolení obnovy řízení je tvrzení navrhovatele, že korunní (a vlastně jediný přímý) svědek, který v trestní věci vypovídal proti navrhovateli a usvědčoval ho z trestné činnosti již zmíněné, zásadně změnil svou výpověď s tím, že pokud proti navrhovateli v jeho trestní věci svědčil a z trestné činnosti jej usvědčoval, tak jeho svědecká výpověď (tehdy učiněná) byla vědomě nepravdivá. Jedná se o

Nahrávám...
Nahrávám...