dnes je 7.10.2022

Input:

Nález 166/2000 SbNU, sv. 20, K možnosti účastníka řízení právně i skutkově argumentovat před soudem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 166

III. ÚS 210/2000

K možnosti účastníka řízení právně i skutkově argumentovat před soudem

Jednou z funkcí Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), zvláště ústavní úpravy základních práv a svobod, je její „prozařování“ celým právním řádem. Smysl Ústavy spočívá nejen v úpravě základních práv a svobod, jakož i institucionálního mechanismu a procesu utváření legitimních rozhodnutí státu (resp. orgánů veřejné moci) nejen v přímé závaznosti Ústavy a v jejím postavení bezprostředního pramene práva, nýbrž i v nezbytnosti státních orgánů, resp. orgánů veřejné moci interpretovat a aplikovat právo pohledem ochrany základních práv a svobod. To znamená povinnost soudů interpretovat jednotlivá ustanovení občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v první řadě z pohledu účelu a smyslu ochrany ústavně garantovaných základních práv a svobod.

Podle § 221 odst. 1 o. s. ř. nejsou-li podmínky ani pro potvrzení ani pro změnu rozhodnutí, odvolací soud je zruší. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. rozhodnutí potvrdí, je-li věcně správné.

Věcnou správností se přitom rozumí správnost skutkových zjištění a správnost právního posouzení.

Změna právního náhledu, jež ale změnu rozhodnutí soudu prvního stupně neopodstatňuje (§ 220 o. s. ř.), je tudíž důvodem kasačního rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž z hlediska ústavněprávního se tím účastníkům otevírá možnost uplatnění práva vyjádřit se k němu, případně i předložit nové důkazy, které z pohledu dosavadního nebyly relevantní.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 9. listopadu 2000 sp. zn. III. ÚS 210/2000 ve věci ústavní stížnosti M. B., správce konkursní podstaty obchodní společnosti M-J, s. r. o., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích z 8. 12. 1999 sp. zn. 5 Co 3177/99, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Písku z 28. 6. 1999 sp. zn. 5 C 480/98 o zamítnutí stěžovatelova návrhu na určení, že dohoda uzavřená mezi vedlejší účastnicí v řízení před Ústavním soudem a jejím manželem o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je vůči stěžovateli neúčinná.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. prosince 1999 č. j. 5 Co 3177/99-77 se zrušuje.

II. Odůvodnění

1. Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 3. 4. 2000, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 12. 1999 č. j. 5 Co 3177/99-77, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 28. 6. 1999 č. j. 5 C 480/98-54 ve věci neúčinnosti dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Uvedeným rozhodnutím soudu se cítí být dotčen v základním právu na spravedlivý proces podle čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Z obsahu spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. 5 C 480/98, jejž si Ústavní soud vyžádal, jakož i z příloh ústavní stížnosti bylo zjištěno následující:

Žalobou Okresnímu soudu v Písku se stěžovatel domáhal určení, že dohoda

Nahrávám...
Nahrávám...