dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 17/2004 SbNU, sv. 32, K dodatečnému uložení povinnosti uhradit náklady řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 17

I. ÚS 672/03

K dodatečnému uložení povinnosti uhradit náklady řízení

Porušení čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se dopustí orgán veřejné moci tím, že uloží jednotlivci povinnost nad rozsah stanovený zákonem, ať už se jedná o situaci flagrantního nerespektování kogentní normy jednoduchého práva či uplatnění extenzivního výkladu právní normy. Týká-li se stanovení povinnosti peněžitého či nepeněžitého plnění z majetku jednotlivce, zasáhne tak orgán veřejné moci také do vlastnického práva jednotlivce garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny.

Je nepřípustné, aby obecný soud rozhodoval o nákladech řízení dodatečně mimo časový rámec stanovený občanským soudním řádem, přičemž tento postup odůvodnil extenzivním výkladem § 151 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. rozhodne soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Ustanovení § 166 odst. 1 o. s. ř. umožňuje soudu vydat doplňující rozhodnutí mimo jiné i o nákladech řízení, toliko však do doby, než rozhodnutí ve věci nabude právní moci. Pokud soud v této lhůtě opomene rozhodnout o nákladech řízení, které dosud vynaložil v průběhu řízení soud, resp. stát, je dodatečné stanovení povinnosti účastníka řízení k náhradě těchto nákladů vyloučeno. Takový postup je totiž v rozporu s čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 Listiny a v konečném důsledku zasahuje do vlastnického práva účastníka řízení garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny. Nelze totiž ani připustit, aby měl stát, pokud jde o náhradu vynaložených nákladů v soudním řízení, výhodnější postavení než kterýkoliv z účastníků řízení, jenž se může domáhat dodatečného stanovení povinnosti k úhradě nákladů pouze ve lhůtách podle o. s. ř.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 11. února 2004 sp. zn. I. ÚS 672/03 ve věci ústavní stížnosti J. H. proti usnesení Městského soudu v Praze ze 30. 9. 2003 sp. zn. 24 Co 219/2003, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 z 1. 8. 2003 sp. zn. 20 D 217/2001, jímž byla stěžovateli dodatečně uložena povinnost uhradit náklady řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 8.

Výrok

I. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 1. 8. 2003 sp. zn. 20 D 217/2001 a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2003 sp. zn. 24 Co 219/2003 bylo zasaženo do základních práv stěžovatele podle čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 1. 8. 2003 sp. zn. 20 D 217/2001 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2003 sp. zn. 24 Co 219/2003 se ruší.

Odůvodnění

Včas a co do ostatních náležitostí řádně podanou ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů. Usnesením Městského soudu v Praze bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8, jímž byla stěžovateli dodatečně uložena povinnost uhradit náklady řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 8 ve výši 7 056 Kč.

Jak stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 20 D 217/2001 ve věci dědictví po B. H. skončilo

Nahrávám...
Nahrávám...