dnes je 6.7.2022

Input:

Nález 17/2006 SbNU, sv. 40, K oprávnění správce daně převést daňový přeplatek na daňový nedoplatek na jiné dani

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 40, nález č. 17

I. ÚS 713/05

K oprávnění správce daně převést daňový přeplatek na daňový nedoplatek na jiné dani

Obecný soud neodůvodněně zvýhodnil jednoho z věřitelů. Tím porušil čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a svým rozhodnutím vytvořil nerovné postavení účastníků v konkursním řízení.

Obecný soud postupoval v rozporu s kogentní normou [§ 14 odst. 1 písm. i) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání] a neodůvodněně tak zvýhodnil jednoho z věřitelů, tj. stát, zastoupený finančními orgány. Tím porušil čl. 11 odst. 1 větu druhou Listiny základních práv a svobod, podle které vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Ivany Janů a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 18. ledna 2006 sp. zn. I. ÚS 713/05 ve věci ústavní stížnosti úpadkyně M., spol. s r. o., v likvidaci, jednající správcem konkursní podstaty Bc. J. H., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2005 č. j. 22 Ca 163/2005-70, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí správce daně, který nevyhověl stěžovatelově žádosti o vrácení nadměrného odpočtu.

Výrok

I. Postupem porušujícím čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod zasáhl rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2005 č.j.22 Ca 163/2005-70 do základního práva stěžovatelky garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Proto se tento rozsudek ruší.

Odůvodnění

I.

Správce konkursní podstaty úpadkyně M., spol. s r. o., v likvidaci, osobně podal dne 21. 12. 2005 ústavní stížnost, v níž se uvádí, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2005 č. j. 22 Ca 163/2005-70 byla porušena její základní práva garantovaná větou druhou čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť došlo k dotčení jejího majetku. Porušeno mělo být i právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny), zásada rovného postavení účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny), jakož i čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, o nějž se opírá závaznost nálezů Ústavního soudu. Ústavní stížnost byla podána včas (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o Ústavním soudu“) a splňovala i další formální náležitosti a podmínky projednání předepsané zákonem o Ústavním soudu.

Ústavní stížnost spatřovala porušení výše uvedených základních práv v tom, že krajský soud zamítl správní žalobu, kterou se úpadkyně domáhala zrušení rozhodnutí, jímž správce daně nevyhověl její žádosti o vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty (DPH), jíž sledovala vrácení nadměrného odpočtu do konkursní podstaty. Správce daně totiž předtím převedl přeplatek na DPH na úhrady nedoplatků na jiných daních. Krajský soud žalobě nevyhověl, přestože žaloba svou argumentaci podporovala odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2004 sp. zn. I. ÚS 544/02 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen „Sb. n. u.“), svazek 37, nález č. 76], kde Ústavní soud konstatoval, že speciální povaha

Nahrávám...
Nahrávám...