dnes je 5.12.2022

Input:

Nález 174/2004 SbNU, sv. 35, K odměně a náhradě výdajů ustanoveného obhájce po novele trestního řádu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 35, nález č. 174

I. ÚS 287/04

K odměně a náhradě výdajů ustanoveného obhájce po novele trestního řádu

Není vůbec zřejmé, proč má mlčení přechodných ustanovení zákona vést k závěru o zániku nároku, když může stejně dobře vést k závěru, že nově stanovená prekluze se případu netýká. Druhá alternativa pak lépe vystihuje požadavek poslední věty čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Postup, kdy okresní soud považoval za potřebné zaslat opis stížnosti stěžovateli [§ 146 odst. 2 písm. c) in fine trestního řádu], avšak krajský soud rozhodoval bez znalosti vyjádření, které na stížnost reagovalo, kromě porušení kontradiktornosti popírá i atributy rozumného výkladu práva, neboť i když byl stěžovatel se stížností seznámen, nemohl se k ní účinně vyjádřit, čímž bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a zásada rovného postavení účastníků řízení.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu* složeného z předsedy senátu JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Elišky Wagnerové a JUDr. Michaely Židlické - ze dne 22. listopadu 2004 sp. zn. I. ÚS 287/04 ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. P. proti usnesení Nejvyššího soudu z 30. 3. 2004 sp. zn. 4 Tz 27/2004 a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, z 30. 10. 2003 sp. zn. 2 To 881/2003, jímž bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Šumperku z 11. 9. 2003 sp. zn. 4 T 9/2002, které stěžovateli jakožto ustanovenému obhájci určilo odměnu a náhradu hotových výdajů.

Výrok

I. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2004 sp. zn. 4 Tz 27/2004 nerespektujícím princip obsažený v čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR bylo porušeno právo stěžovatele garantované čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i právo garantované čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

II. Proto se toto usnesení ruší.

III. Návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 30. 10. 2003 sp. zn. 2 To 881/2003 se odmítá.

Odůvodnění

I.

Stěžovatel se ústavní stížností podanou dne 12. 5. 2004 domáhal zrušení výše uvedených rozhodnutí ve věci, v níž bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 11. 9. 2003 (4 T 9/2002-626), které mu určilo odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 82 509,60 Kč jakožto ustanovenému obhájci, který splnil svou povinnost a poskytl právní pomoc. Stěžovatel tvrdil, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), právo na rovnost účastníků řízení dle čl. 37 odst. 3 Listiny, stejně jako čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Ústavní stížnost byla ve vztahu k rozhodnutí Nejvyššího soudu podána včas a splňovala všechny náležitosti a podmínky věcného projednání vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdil, že stížnostní soudy nesprávně aplikovaly novelu trestního řádu, zákon č. 265/2001 Sb., která sice nově stanovila, že ustanovený obhájce, jehož obhajovací povinnost skončila, musí svůj nárok na odměnu a náhradu

Nahrávám...
Nahrávám...