dnes je 6.7.2022

Input:

Nález 179/2000 SbNU, sv. 20, K právu na osobní účast při jednání před soudem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 179

III. ÚS 238/2000

K právu na osobní účast při jednání před soudem

Přítomnost navrhovatele u jednání a možnost vyjadřovat se ke všem prováděným důkazům nemůže být nahrazena pouhým vyslechnutím navrhovatele u dožádaného soudu, jak tomu bylo v předmětné věci v řízení před soudem prvního stupně, a nemůže být nahrazena ani jen přítomností zvoleného právního zástupce při jednání odvolacího soudu, zejména v případě, kdy navrhovatel se výslovně dožadoval osobní účasti na jednání soudu. Obecně lze z pohledu již uvedeného vyslovit, že každý, kdo je účastníkem řízení před soudy ve své věci, má právo takového řízení (jednání před soudy) se osobně účastnit bez ohledu na to, že soudem prováděné důkazy se jeví (i bez přítomnosti účastníka u jednání) jako nezpochybnitelné či alespoň dostačující pro vynesení rozhodnutí.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 30. listopadu 2000 sp. zn. III. ÚS 238/2000 ve věci ústavní stížnosti J. F. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze 3. 12. 1999 sp. zn. 12 Co 533/99, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích z 27. 5. 1999 sp. zn. 10 C 103/99 o přivolení k výpovědi z nájmu bytu a uložení povinnosti tento byt vyklidit.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 12 Co 533/99-28 ze dne 3. 12. 1999 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích č. j. 10 C 103/99-14 ze dne 27. 5. 1999 se ruší.

II. Odůvodnění

Navrhovatel podal dne 13. 4. 2000 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen „návrh“), který byl doručen Ústavnímu soudu dne 14. 4. 2000. Návrh směřoval proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 12 Co 533/99-28 ze dne 3. 12. 1999, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích č. j. 10 C 103/99-14 ze dne 27. 5. 1999, kterým soud prvního stupně přivolil k výpovědi z nájmu označeného bytu a současně uložil navrhovateli povinnost předmětný byt vyklidit a vyklizený předat majiteli do 15 dnů po zajištění přístřeší. Napadenými rozsudky bylo podle názoru navrhovatele porušeno jeho základní právo zakotvené v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Návrh byl podán včas.

K posouzení návrhu si Ústavní soud vyžádal spis sp. zn. 10 C 103/99 vedený u Okresního soudu v Litoměřicích. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že v řízení před obecnými soudy měl navrhovatel postavení žalovaného, v jehož případě žalobce, majitel bytu, v němž žalovaný bydlel, podal soudu žalobu o přivolení k výpovědi z nájmu označeného bytu z důvodu uvedeného v § 711 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku. Soud prvního stupně rozsudkem č. j. 10 C 103/99-14 ze dne 27. 5. 1999 přivolil k výpovědi s tím, že tříměsíční výpovědní doba počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku, a současně byla žalovanému uložena povinnost předmětný byt vyklidit a vyklizený předat žalobci do 15 dnů po zajištění přístřeší; současně soud rozhodl o nákladech řízení. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že po provedeném dokazování bylo zjištěno, že žalovaný, což sám přiznal, neplatil

Nahrávám...
Nahrávám...