dnes je 5.12.2022

Input:

Nález 181/2004 SbNU, sv. 35, K průtahům v soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 35, nález č. 181

II. ÚS 252/04

K průtahům v soudním řízení

Ústavní soud odkazuje na svoji ustálenou judikaturu (např. nález sp. zn. IV. ÚS 358/98, viz Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 12, nález č. 140), podle které je věcí státu organizovat své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině základních práv a svobod byly respektovány. Případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži těch, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v „přiměřené lhůtě“. V daném případě bylo prokázáno, že okresní soud nejedná o právech stěžovatele v přiměřených časových dimenzích a svou nečinností zasahuje do jeho ústavně chráněného práva zaručeného čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ale i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Jiřího Nykodýma - ze dne 2. prosince 2004 sp. zn. II. ÚS 252/04 ve věci ústavní stížnosti V. S. proti průtahům v řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 17 C 75/93.

Výrok

Okresnímu soudu v Teplicích se ukládá, aby nepokračoval v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 17 C 75/93 a aby v této věci neprodleně jednal.

Odůvodnění

Dne 21. 4. 2004 obdržel Ústavní soud podání, kterým se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud nařídil Okresnímu soudu v Teplicích odstranit průtahy v řízení ve věci sp. zn. 17 C 75/93. Konstatoval, že uplatnil nárok na vydání nemovitého majetku dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o půdě“). Pozemkový úřad jeho nárok neuznal a odkázal stěžovatele dle ustanovení § 4a odst. 5 zákona o půdě na soud. Okresní soud v Teplicích uznal nárok stěžovatele rozsudkem ze dne 7. 11. 1995 č. j. 17 C 75/93-76 ve znění rozsudku ze dne 20. 2. 1996 č. j. 17 C 75/93-87. Krajský soud v Ústí nad Labem však toto rozhodnutí usnesením ze dne 19. 6. 2003 sp. zn. 10 Co 220/96 zrušil.

Od té doby neproběhlo u Okresního soudu v Teplicích jediné jednání, kde by byla věc meritorně projednávána.

Stěžovatel zastává názor, že je úkolem státu, aby svým právním řádem předcházel možnosti výskytu podobných situací. Stávající úprava přitom stojí na pozici, že držitelé předmětu restituce jsou účastníky řízení, a to i přes to,

Nahrávám...
Nahrávám...