dnes je 22.5.2024

Input:

Nález 182/2007 SbNU, sv.47, K interpretaci a aplikaci zákona sloužícího k nápravě křivd způsobených minulým režimem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 47, nález č. 182

IV. ÚS 44/06

K interpretaci a aplikaci zákona sloužícího k nápravě křivd způsobených minulým režimem

Nerespektováním právního závěru Ústavního soudu, který byl Nejvyššímu správnímu soudu v době jeho rozhodování znám, došlo k porušení čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, podle něhož jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby. Nereflektování právních názorů Ústavního soudu není možné hodnotit jako ústavněprávně ospravedlnitelné ve smyslu doktríny naznačené v nálezu III. ÚS 252/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 16), neboť v projednávané věci Nejvyšší správní soud nepředložil citovanému nálezu konkurující úvahy, jež by bylo možné hodnotit jako dostatečně odůvodněnou argumentaci schopnou iniciovat změnu judikatury Ústavního soudu upínající se k projednávané problematice.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické - ze dne 5. listopadu 2007 sp. zn. IV. ÚS 44/06 ve věci ústavní stížnosti J. B. proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2005 č. j. 4Ads 78/2004-59, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2004 č. j. 12 Ca 34/2005-25 a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 5. 2004 č. j. 550 817 1306/B, jimiž nebylo vyhověno stěžovatelově žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní částky.

Výrok

I. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2005 č. j. 4Ads 78/2004-59 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2004 č. j. 12 Ca 34/2005-25 bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR.

II. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2005 č. j. 4Ads 78/2004-59 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2004 č. j. 12 Ca 34/2005-25 se ruší.

III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

I.

1. Včas podanou ústavní stížností, doplněnou podáním ze dne 3. 9. 2007, se stěžovatel s tvrzením o porušení práv jemu ústavně zaručených v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl.36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) domáhal zrušení shora označených rozhodnutí. Nesouhlasil s právním názorem v nich vysloveným, podle kterého mu nevznikl nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., (dále jen „zákon č. 261/2001 Sb.“); zejména oponoval Nejvyššímu správnímu soudu. Ten dovodil, že rehabilitační usnesení vydané ve stěžovatelově věci bylo porušením zákona, a odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2003 sp. zn. 4 Tz 98/2003 v obdobné věci R. R. K tomu však stěžovatel namítl, že v jeho věci nikdy Nejvyšší soud porušení zákona nevyslovil a Nejvyšší

Nahrávám...
Nahrávám...