dnes je 18.8.2022

Input:

Nález 19/2006 SbNU, sv. 40, K oprávnění správce daně převést daňový přeplatek na daňový nedoplatek na jiné dani

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 40, nález č. 19

III. ÚS 41/05

K oprávnění správce daně převést daňový přeplatek na daňový nedoplatek na jiné dani

Ústavní soud ve své konstantní rozhodovací praxi vymezil podmínky, za nichž nesprávná aplikace norem jednoduchého práva obecnými soudy vede k porušení ústavně zaručeného práva či svobody (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 173/02, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 28, nález č. 127). Jednou z nich je situace, kdy právní předpis umožňuje různé interpretace norem jednoduchého práva. V takovém případě je povinností všech státních orgánů provést jejich interpretaci ústavně konformním způsobem [nález sp. zn. Pl. ÚS 5/96 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 6, nález č. 98, vyhlášen pod č. 286/1996 Sb.), sp. zn. Pl.ÚS 19/98 (uveřejněn tamtéž, svazek 13, nález č. 19, vyhlášen pod č.38/1999 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 15/98 (uveřejněn tamtéž, svazek 13, nález č. 48, vyhlášen pod č. 83/1999 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 4/99 (uveřejněn tamtéž, svazek 14, nález č. 93, vyhlášen pod č. 192/1999 Sb.), sp. zn. Pl.ÚS 10/99 (uveřejněn tamtéž, svazek 16, nález č. 150, vyhlášen pod č.290/1999 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 17/99 (uveřejněn tamtéž, svazek 16, nález č. 174, vyhlášen pod č. 3/2000 Sb.)]. Tam, kde zákon připouští dvojí výklad, je tak třeba upřednostnit ten, který je co nejvíce souladný s ústavním pořádkem.

Ustanovení § 14 odst. 1 písm. i) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, je zvláštním právním předpisem, zakotvujícím nepřípustnost kompenzace nejen soukromoprávních, nýbrž rovněž soukromoprávních a veřejnoprávních pohledávek. Jako takové má proto v pozici speciální úpravy přednost před úpravou obecnou, obsaženou v ustanoveních § 59 odst. 3 písm. e), § 40 odst. 11 a § 64 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Pohledávka z titulu daňového přeplatku je tedy součástí konkursní podstaty a stát má postavení konkursního věřitele jako kterýkoli jiný subjekt, přičemž daňové pohledávky státu jsou v konkursním řízení pohledávkami druhé třídy (§ 32 odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání). Dotčené orgány veřejné moci se proto v dané věci zaujetím jiného, ústavně nekonformního právního názoru dostaly do rozporu s čl. 4 odst. 4 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ostatně skutkově i právně zcela shodná problematika byla již Ústavním soudem shodně řešena kupř. nálezy ve věcech sp.zn. III. ÚS 648/04 (uveřejněn tamtéž, svazek 38, nález č. 145) a sp. zn. I. ÚS 544/02 (uveřejněn tamtéž, svazek 37, nález č. 76).

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy - ze dne 18. ledna 2006 sp.zn. III. ÚS 41/05 ve věci ústavní stížnosti JUDr. M. J., správce konkursní podstaty úpadce P., a. s., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. října 2004 sp. zn. 5 Afs 72/2004, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 28. ledna 2004 sp. zn. 52 Ca 11/2003, rozhodnutím Finančního úřadu v Pardubicích ze dne 6. března 2003

Nahrávám...
Nahrávám...