dnes je 20.5.2024

Input:

Nález 198/2007 SbNU, sv.47, K interpretaci restitučních předpisů s ohledem na jejich smysl

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 47, nález č. 198

II. ÚS 484/03

K interpretaci restitučních předpisů s ohledem na jejich smysl

Při interpretaci restitučních předpisů je třeba mít neustále na zřeteli samotný smysl restitučních předpisů, jenž spočívá ve snaze státu o zmírnění následků některých majetkových a jiných křivd. V tomto duchu také je nutno restituční předpisy vykládat, to znamená, že způsob interpretace by měl být orientován na snahu o navrácení věcí původním vlastníkům ve všech případech, kdy by tím nevznikly křivdy nové.

Pokud obecné soudy posuzovaly ustanovení občanského zákoníku o absolutní neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy dodatečného schválení překročení rozsahu zmocnění bez ohledu na skutečnost, že se jednalo o restituční nárok podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, a nepřihlédly ke specifickým okolnostem případu, nedostály tím svému úkolu poskytovat ochranu právům.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Jiřího Nykodýma a Stanislava Balíka - ze dne 21.listopadu 2007 sp. zn. II. ÚS 484/03 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky N. D. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. července 2003 sp. zn. 28 Cdo 1480/2002 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. října 2001 sp. zn. 11 Co 774/2001, jimiž byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba na vydání nemovitostí.

Výrok

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 2003 sp. zn. 28 Cdo 1480/2002 a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 10. 2001 sp. zn. 11 Co 774/2001 se ruší.

Odůvodnění

Ústavní stížností splňující podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí s odkazem na porušení čl.36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 11 odst. 1 až 4 a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“).

Usnesením Nejvyššího soudu bylo odmítnuto dovolání stěžovatelky proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.10. 2001 sp. zn. 11 Co 774/2001, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 6. 4. 2001 sp. zn. 8 C 4/2001. Tímto rozsudkem byla zamítnuta její žaloba, aby žalovaná obec Kobeřice byla povinna uzavřít s žalobkyní dohodu o vydání věci, a to jedné poloviny domu č. p. 409 v Kobeřicích a jedné poloviny pozemku parc. č. 317, 318/1 a 316 v katastrálním území Kobeřice.

Stěžovatelka se cítí poškozena na svých právech, neboť v posledním rozhodnutí Nejvyššího soudu pociťuje nerovnost účastníků řízení spočívající v preferenci obce před občanem. Ve věci bylo třikrát rozhodováno okresním soudem, třikrát krajským soudem a byla vydána tři rozhodnutí Nejvyššího soudu, přičemž ve dvou případech rozhodly soudy zamítavě a v jednom případě bylo žalobě stěžovatelky vyhověno. V posledním rozhodnutí konstatoval Krajský soud v Ostravě, že stěžovatelka se nikdy nestala spoluvlastnicí předmětných nemovitostí, neboť při převodu majetku z původní vlastnice došlo k překročení rozsahu plné moci udělené její zmocněnkyni.

Dále stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že původní vlastnice nemovitostí V. T. byla odsouzena za

Nahrávám...
Nahrávám...