dnes je 16.6.2024

Input:

Nález 201/2007 SbNU, sv.47, K právní subjektivitě tzv. historických církevních právnických osob

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 47, nález č. 201

IV. ÚS 34/06

K právní subjektivitě tzv. historických církevních právnických osob

V demokratickém právním státě hraje nezastupitelnou roli princip oddělení tří složek veřejné moci - výkonné, zákonodárné a moci soudní; ty do své činnosti nemohou, leč právem předvídaným způsobem, zasahovat (článek 2 odst. 1 a 3 Ústavy České republiky). Moc soudní, jsouc povolána k autoritativnímu řešení sporů a ochraně práv (čl. 90 Ústavy České republiky), a to především ochraně práv jednotlivce, jak ve sporech soukromých, tak proti státu a zájmům státu, nutně musí být zvlášť striktně oddělena od intervencí moci výkonné.

Pokud proto obecné soudy opřou své rozhodnutí upínající se k právní subjektivitě tzv. historické církevní právnické osoby o stanovisko Ministerstva kultury - především pak o dopis ředitelky odboru církví usilující navodit dojem, že v případě tzv. historických církevních právnických osob nejde o právnické osoby ve smyslu právního řádu České republiky, ale pouze o právnické osoby podle vnitřních předpisů Církve římskokatolické, které pojem „právnická osoba“ také používají - dopustí se průzračně čistého denegationis iustitiae. Je úkolem soudu, a nikoliv ministerstva, zkoumat, zda církví založená právnická osoba, která každá je z povahy věci „právnickou osobou v církvi“ - tedy založená dle vnitřních předpisů církví - není také v konkrétním případě právnickou osobou dle státního práva (jako třeba římskokatolické farnosti), čemuž by evidentně nasvědčoval například zápis v pozemkové knize. Tohoto úkolu se soud nemůže zhostit pouhým odkazem na údaje poskytnuté Ministerstvem kultury; případné jeho negativní právní závěry o neexistenci právní subjektivity té či oné osoby musí náležitě odůvodnit, a to při respektu k ústavně konformní interpretaci článku16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Postup soudů, akceptujících v projednávané věci „pokyn“ v řízení nijak nezúčastněné výkonné moci bez vlastního právního zkoumání věci, je v totálním rozporu se základními atributy právního státu. Je zřetelné, že tímto postupem uplatní rozhodující soudy státní moc v rozporu s článkem 2 odst. 3 Ústavy České republiky a článkem 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čímž je danému subjektu v důsledku odepřeno právo na soudní ochranu zaručené článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudců Vladimíra Kůrky a Michaely Židlické - ze dne 21.listopadu 2007 sp. zn. IV. ÚS 34/06 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Římskokatolické farnosti Stanovice proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. března 2000 č. j. 14 C 31/95-74 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 9. 2005 č. j. 10 Co 702/2000-182, jimiž bylo zastaveno řízení o určení vlastnického práva k nemovitosti z důvodu nezpůsobilosti být účastníkem řízení.

Výrok

Usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 3. 2000 č.j. 14 C 31/95-74 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 9. 2005 č. j. 10 Co

Nahrávám...
Nahrávám...