dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 211/2005 SbNU, sv. 39, K povinnosti soudů rozhodovat bez zbytečných průtahů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 39, nález č. 211

II. ÚS 168/05

K povinnosti soudů rozhodovat bez zbytečných průtahů

Ústavní soud ve své judikatuře týkající se průtahů v řízení posuzuje přiměřenost délky řízení ve světle konkrétních okolností případu a s přihlédnutím ke kritériím složitosti případu, chování stěžovatelů i státních orgánů, jakož i k tomu, co bylo pro stěžovatele při sporu v sázce.

Přiměřenost projednací lhůty je sice pojem subjektivní a může se dle povahy jednotlivého případu lišit, v daném případě však od podání žaloby uplynulo 25 let, což je doba, která se rámci přiměřenosti vymyká zcela nepochybně.

Ani právně či skutkově sebenáročnější spor nesmí trvat v právním státě takovou dobu, neboť důvěryhodnost justice tak trpí zásadním způsobem.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Stanislava Balíka - ze dne 24. listopadu 2005 sp. zn. II. ÚS 168/05 ve věci ústavní stížnosti F. V., A. V. a R. U. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. 4. 2004 č. j. 15 C 31/2001-733, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2004 č. j. 55 Co 260/2004-757 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2005 č. j. 22 Cdo 9/2005-782, jimiž bylo rozhodnuto o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví stěžovatelů a vedlejší účastnice M. B.

Výrok

Obvodní soud pro Prahu 9 průtahy v řízeních vedených pod sp. zn. 3 C 112/80, sp. zn. 12 C 302/86, sp. zn. 12 C 165/91 a sp. zn. 15 C 31/2001, Městský soud v Praze průtahy v řízeních vedených pod sp. zn. 20 Co 408/82, 20 Co 486/83, sp. zn. 9 Co 344/89, sp. zn. 14 Co 567/98, sp. zn. 58 Co 481/2003 a sp. zn. 55 Co 260/2004 a Nejvyšší soud ČR průtahy v řízeních vedených pod sp. zn. 3 Cz 49/86, sp. zn. 3 Cz 18/91 a sp. zn. 22 Cdo 2884/99 zasáhly do základního práva stěžovatelů na vyřízení věci bez zbytečných průtahů a v přiměřené lhůtě, garantovaného čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Odůvodnění

Ústavní stížností napadli stěžovatelé v záhlaví označené rozsudky soudů všech tří stupňů s tím, že jimi bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na soudní ochranu, konkrétně právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, obsažené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jakož i právo na spravedlivé řízení podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, když jejich věc byla projednána s průtahy. Stěžovatelé proto žádají, aby Ústavní soud svým nálezem vyslovil porušení uvedeného subjektivního práva stěžovatelů označenými rozsudky.

V textu stížnosti stěžovatelé uvedli, že v dané věci šlo o spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, vedený původně mezi jejich právní předchůdkyní, paní J. V., a její sestrou M. B.,vedlejší účastnicí v řízení o této ústavní stížnosti. Žaloba byla podána k soudu dne 23. 4. 1980 a řízení prošlo opakovaně všemi třemi stupni soudní soustavy. Stěžovatelé průběh řízení popsali a označili jednotlivá rozhodnutí v jejich sledu. Nejprve ve věci rozhodl Obvodní soud pro Prahu 9, a to rozsudkem ze dne 25. 5.

Nahrávám...
Nahrávám...