dnes je 5.12.2022

Input:

Nález 24/2006 SbNU, sv. 40, K neoprávněnému zamítnutí stížnosti státním zástupcem z důvodu opožděnosti

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 40, nález č. 24

III. ÚS 631/04

K neoprávněnému zamítnutí stížnosti státním zástupcem z důvodu opožděnosti

Zamítnutí stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání státním zástupcem z důvodu opožděnosti, aniž by však pro tento postup byly splněny zákonné předpoklady, představuje porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy - ze dne 25. 1. 2006 sp. zn. III. ÚS 631/04 ve věci ústavní stížnosti J. Ř. proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 5. 10. 2004 sp. zn. 1 Zt 265/2004, jímž byla státním zástupcem jako opožděná zamítnuta stížnost stěžovatelky proti usnesení policejního komisaře.

Výrok

Usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 5.10. 2004 sp. zn. 1 Zt 265/2004 se zrušuje.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas a i co do dalších formálních náležitostí ve shodě se zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), napadla stěžovatelka v záhlaví označené usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 s tím, že postupem tohoto orgánu veřejné moci bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, jež vyplývá z čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), právo na obhajobu vyplývající z čl. 37 odst. 2 Listiny a dále jím byl porušen čl. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).

Jak Ústavní soud z ústavní stížnosti a jejích příloh zjistil, napadeným rozhodnutím byla podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítnuta jako opožděná stížnost stěžovatelky proti usnesení policejního komisaře Policie České republiky, SKPV Praha, ze dne 20. 4. 2004 ČTS: ORI-37/8OOK-1-2004, kterým bylo podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání stěžovatelky pro trestný čin podvodu dle § 250 odst. 1 a odst. 3 písm. b) trestního zákona, kterého se měla dopustit ke škodě J. K. dne 24. 2. 2003 podvodnou finanční transakcí částky 560000 Kč převodem z účtu zemřelého manžela poškozené na svůj osobní účet poté, co využila špatné psychické situace poškozené po úmrtí manžela, přičemž k uvedenému úkonu ji instruovala pod záminkou ochrany finanční hotovosti před nároky dalších dědiců. Obvodní státní zastupitelství své rozhodnutí zdůvodnilo tím, že účinky oznámení, eventuálně doručení napadeného usnesení policejního orgánu nastaly nejpozději ke dni 27. 8. 2004, kdy byla stěžovatelka za přítomnosti svého obhájce v procesním postavení obviněné vyslechnuta. Dne 3. 9. 2004 byla vyhotovena písemná stížnost ze strany obhájce a téhož dne byla odevzdána k poštovní přepravě, z čehož je zřejmé, že byla učiněna po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

V ústavní stížnosti stěžovatelka tvrdí, že stížnost proti výše citovanému usnesení policejního orgánu, které jí bylo doručeno dne 27. 8. 2004, podala v zákonem stanovené třídenní lhůtě, a to přímo do protokolu o svém výslechu, který se konal dne 27. 8. 2004, přičemž bylo zaprotokolováno, že stížnost bude písemně odůvodněna do 3.

Nahrávám...
Nahrávám...