dnes je 18.8.2022

Input:

Nález 26/2006 SbNU, sv. 40, K ústavní zásadě ochrany rodiny; K vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 40, nález č. 26

IV. ÚS 257/05

K ústavní zásadě ochrany rodiny
K vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem

Ústavněprávní základ ochrany rodiny a rodičovství je obsažen v čl.32 Listiny základních práv a svobod. Konkrétně pak čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod garantuje rodičům právo pečovat o děti a vychovávat je a naopak dětem zajišťuje právo na rodičovskou výchovu a péči. Systematické zařazení tohoto práva do kategorie práv hospodářských a sociálních se pak nutně musí odrazit v interpretaci tohoto práva, a to nikoliv jen jako práva rodičů a dítěte na to, aby státní moc nezasahovala do rodinné péče, nýbrž naopak i tak, aby takové péči státní moc poskytovala specifickou ochranu. Péče a výchova dítěte předpokládá zajištění materiálních i nemateriálních (citových, psychosociálních, kulturních etc.) podmínek pro to, aby dítě mohlo v přirozeném rodinném prostředí rozvíjet všechny své osobní schopnosti a možnosti, které ve výsledku povedou k odpovídající socializaci dítěte. Jinak řečeno, je právem dítěte i rodiče pečujícího o dítě, aby stát této péči poskytoval zvláštní ochranu.

Pokud jde o materiální podmínky výchovy dítěte, ty se realizují prostřednictvím tzv. vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem, jež je uložena zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, tedy zákonem, který upravuje podrobnosti této ochrany a na který v tomto smyslu odkazuje čl. 32 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Vyživovací povinnost, na kterou mají děti právo, se vztahuje zásadně na oba rodiče, přičemž stanovení jejího rozsahu je věcí kritérií vyplývajících z konkrétních ustanovení zákona o rodině (schopnosti, možnosti a majetkové poměry rodičů). Jinak řečeno, stát je povinen na základě čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod poskytnout ochranu tomuto právu dětí tak, že stanoví povinnost tomu z rodičů, který o děti bezprostředně nepečuje, aby nesl náklady stanovené soudem na jeho výživu.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 26. 1. 2006 sp. zn. IV. ÚS 257/05 ve věci ústavní stížnosti Z. G. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 3. 2005 sp. zn. 13 Co 94/2005, jímž byl změněn původní rozsudek soudu prvního stupně tak, že povinnost stěžovatele platit na obě děti výživné byla zrušena až dnem 2. 12. 2004 a matce bylo uloženo platit na výživu každého z obou nezletilých dětí částku 1 500 Kč měsíčně počínaje dnem 2. 12. 2004 s tím, že je současně povinna uhradit dlužné výživné.

Výrok

I. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 3. 2005 sp. zn. 13 Co 94/2005 bylo porušeno základní právo na ochranu rodičovské výchovy a péče garantované čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a základní právo na soudní a jinou právní ochranu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Toto rozhodnutí se proto ruší.

Odůvodnění

I.

Včas a co do ostatních náležitostí řádně podanou ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu.

Jak stěžovatel v ústavní

Nahrávám...
Nahrávám...