Nález 27/2004 SbNU, sv.32, K rozhodování soudu o nákladech řízení
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 27
I. ÚS 654/03
K rozhodování soudu o nákladech řízení
Jedním z aspektů práva na spravedlivý proces je na jedné straně postulát alespoň minimální míry předvídatelnosti soudního rozhodnutí, na straně druhé požadavek, aby se soud příslušným způsobem vypořádal s námitkami, jež účastník řízení uplatňuje. Jestliže rozhodnutí soudu je pro účastníka řízení s ohledem na dosavadní stav řízení, stav dokazování, existující procesní situaci a především uplatněné právní námitky překvapivé, nelze hovořit o tom, že soud dostál své povinnosti poskytovat jednotlivci soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Takové porušení práva na spravedlivý proces je intenzivnější v případě, kdy je taková překvapivost rozhodnutí podepřena skutečností, že obecný soud uplatní ve věci arbitrární postup namísto toho, aby se s námitkou uplatněnou účastníkem řízení řádně vypořádal. Takové rozhodnutí soudu je nutné považovat za výraz libovůle, který je rovněž v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a současně podrývá důvěru jednotlivce v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).
Ústavní soud připouští, že o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud ex officio a že náhrada nákladů je kogentně upravena v ustanoveních § 142 - 150 občanského soudního řádu. Nelze však připustit, aby obecný soud pojal zásadu oficiality a legality tak, že se s námitkami uvedenými v odvolání nevypořádá vůbec a rozhodne o náhradě nákladů před soudem prvního stupně zcela jinak, a to podle ustanovení § 150 občanského soudního řádu. Takový postup odvolacího soudu totiž ve výsledku znamená, že soud rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumal vůbec a rozhodl zcela jinak sám.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 24. února 2004 sp. zn. I. ÚS 654/03 ve věci ústavní stížnosti V. U. proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně z 6. 11. 2000 sp. zn. 14 C 22/98 a usnesení Krajského soudu v Praze z 9. 9. 2003 sp. zn. 22 Co 90/2003 ohledně náhrady nákladů řízení.
Výrok
I. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2003 č. j. 22 Co 90/2003-218 v části výroku týkající se náhrady nákladů řízení bylo zasaženo do základních práv stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2003 č. j. 22 Co 90/2003-218 v části výroku týkající se náhrady nákladů řízení [v rozsahu rozsudek soudu I. stupně ve spojitosti s opravným usnesením ze dne 31. 1. 2001 č. j. 14 C 22/98-155 a doplňujícím usnesením ze dne 6. 8. 2001 č. j. 14 C 22/98-163 se ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou mění tak, že tomuto žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Žalobci a) se náhrada nákladů odvolacího a dovolacího řízení nepřiznává] se ruší.
III. Návrh na zrušení rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 6. 11. 2000 č. j. 14 C 22/98-145 v části výroku týkající se náhrady nákladů řízení se odmítá.
Odůvodnění
Včas a co do ostatních náležitostí řádně podanou ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že se v řízeních před obecnými…
