Nález 35/1998 SbNU, sv.10, K právu dítěte na styk s rodiči podle čl. 9 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 35
I. ÚS 112/97
K právu dítěte na styk s rodiči podle čl. 9 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte
Umožnění styku otce s nezletilým dítětem v přiměřené míře je zásadně odvislé od hodnocení konkrétní situace soudem na základě posouzení důkazů a zjištěných skutečností. Pokud však by tento styk nebyl umožněn v důsledku nečinnosti obecného soudu, šlo by podle povahy věci o průtahy v řízení a ve svém dopadu o porušení Úmluvy o právech dítěte č. 104/1991 Sb., zejména jejího čl. 9 odst. 3, kterou je Česká republika vázána.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 10. března 1998 sp. zn. I. ÚS 112/97 ve věci ústavní stížnosti ing. arch. J.S. proti postupu Okresního soudu v Českém Krumlově spočívajícímu v průtazích v řízení o výkon rozhodnutí o úpravě styku otce s nezletilou dcerou.
I. Výrok
1. Ústavní stížnosti se vyhovuje.
2. Ústavní soud zakazuje Okresnímu soudu v Českém Krumlově, aby pokračoval v průtazích v řízení o výkon rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 9. 1989, ve znění rozhodnutí téhož soudu ze dne 21. 9. 1990 čj. 14 Nc 242/89-66, jímž byl upraven styk stěžovatele ing. arch. J.S. s nezletilou N.S. a přikazuje mu, aby v řízení neprodleně jednal.
II. Odůvodnění
Dne 27. 3. 1997 podal stěžovatel Ústavnímu soudu návrh, aby bylo Okresnímu soudu v Českém Krumlově zakázáno pokračovat v porušování jeho základních lidských práv a svobod spočívajícím v odmítání činit potřebná opatření, aby dítě nemohlo být odděleno od svého rodiče proti jeho vůli. Stěžovatel se domáhal, aby byl umožněn výkon soudního rozhodnutí ohledně styku stěžovatele s jeho dcerou.
Stěžovatel je otcem nezletilé N.S., která byla svěřena do výchovy matce, když manželství jejích rodičů bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 4. 1989 sp. zn. 30 C 54/89, který nabyl právní moci dne 8. 8. 1989. Otci nezletilé je podle něho její matkou fakticky upíráno právo na styk s dcerou N., když k návrhu otce byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 9. 1989, ve znění rozhodnutí téhož soudu ze dne 21. 9. 1990 čj. 14 Nc 242/89- 66, upraven styk otce s nezletilou N. tak, že je oprávněn se s ní stýkat, a to v roce vždy od soboty od 9. 00 hodin do neděle 18. 00 hodin, dále každoročně 25. prosince vždy v době od 9. 00 hodin do 17. 00 hodin, v každém lichém roce o velikonočních svátcích od soboty 9. 00 hodin do pondělí 17. 00 hodin a každoročně po dobu dvou týdnů, o letních prázdninách tak, že nezletilou v uvedené dny a hodiny vyzvedne v místě bydliště matky, kde ji po skončení styku matce opět vrátí.
Dne 17. 11. 1990 podle ústavní stížnosti odmítla její matka JUDr. D.L. otci umožňovat styk s dcerou podle výše uvedeného soudního rozhodnutí. Došlo sice v letech 1991-1992 k trestnímu stíhání ing. arch. J.S. po střetu s JUDr. D.L. a pohrůžka vazbou pro možnost údajného pokračování v trestné činnosti zabránila prý fakticky stěžovateli v osobním kontaktu s dítětem. Stěžovatel však po zproštění obžaloby požadoval opakovaně od Okresního soudu v Českém Krumlově, aby využil zákonných možností a umožnil mu realizaci práva rodiče na styk s dítětem. Poslední krok…