dnes je 6.7.2022

Input:

Nález 35/2004 SbNU, sv. 32, K návrhu na zrušení části druhé zákona č. 229/2001 Sb., nazvané „Změna občanského zákoníku čl. II“

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 35

Pl. ÚS 2/02

K návrhu na zrušení části druhé zákona č. 229/2001 Sb., nazvané „Změna občanského zákoníku čl. II“

Novela občanského zákoníku provedená částí druhou čl. II zákona č. 229/2001 Sb. porušila jeden ze základních principů právního státu, a to princip právní jistoty a důvěry v právo, jak vyplývá z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky. Tím, že zákonodárce změnil pravidla prakticky den před uplynutím lhůty stanovené pro nabytí práva, rezignoval na svou morální povinnost jít příkladem v respektování práva.

Zásah zákonodárce vykazuje silné znaky svévole. Takový postup narušuje důvěru v právo, která je jedním ze základních atributů právního státu. Postup zákonodárce neodpovídal základním principům právního státu, mezi které patří zásada předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a zásada jeho vnitřní bezrozpornosti.

Shora popsaným postupem zákonodárce došlo rovněž k porušení čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Dotčené subjekty totiž, v souladu s právní úpravou zakotvenou v § 879c občanského zákoníku, od 1. července 2000 až do 30. června 2001 předpokládaly, že jim nazítří, tj. 1. července 2001, vznikne vlastnické právo k pozemkům, které až dosud trvale užívaly.

Napadená novela změnila rovnost dotčených subjektů, která trvala až do 30. 6. 2001, v nerovnost mezi jednotlivými skupinami těchto subjektů. Tato nerovnost neodpovídá žádnému veřejnému zájmu. Zájem na zvýhodnění jedné skupiny subjektů a současné znevýhodnění skupiny druhé za situace, kdy všechny subjekty stály na stejné startovací čáře, stanovené ustanovením § 879c občanského zákoníku, takovýmto veřejným zájmem být nemůže. Takto zaváděnou nerovnost, o níž nelze konstatovat, že by odpovídala veřejnému zájmu, hodnotí Ústavní soud jako porušení čl. 1 Listiny základních práv a svobod, vyjadřujícího zásadu rovnosti v právech.

Nález

pléna Ústavního soudu ze dne 9. března 2004 sp. zn. Pl. ÚS 2/02 ve věci návrhu Okresního soudu v Příbrami na zrušení „Části druhé“ zákona č. 229/2001 Sb., nazvané „Změna občanského zákoníku čl. II“, (nález byl vyhlášen pod č. 278/2004 Sb.).

Výrok

Část druhá zákona č. 229/2001 Sb., nazvaná „Změna občanského zákoníku čl. II“, se zrušuje dnem 31. prosince 2004.

Odůvodnění

Okresní soud v Příbrami podal návrh na zrušení části druhé (čl. II) zákona č. 229/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony, pro rozpor s Ústavou České republiky (dále jen „Ústava“).

Učinil tak v souvislosti s rozhodováním o žalobě družstva J. (dále jen „žalobce“) proti žalované České republice, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, o určení vlastnického práva ke stavební parcele č. 99 - zastavěné ploše o výměře 361 m2 v obci i k. ú. J., vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 7 C 139/2001.

Podstatou uvedeného sporu je skutečnost, že žalobce jako vlastník budovy č. p. 26 (prodejny smíšeného zboží) v

Nahrávám...
Nahrávám...