dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 40/2001 SbNU, sv. 21, K interpretaci rehabilitačních předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 21, nález č. 40

II. ÚS 187/2000

K interpretaci rehabilitačních předpisů

Záměrům rehabilitace nelze bránit pozitivněprávním dogmatismem při výkladu právních norem. Rehabilitační předpisy je zapotřebí s ohledem na jejich smysl a účel interpretovat extenzivně ve prospěch postižených osob. Na rozdíl od restitucí majetku takový výklad nemůže vést k nepřípustným zásahům do práv jiných osob.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 12. března 2001 sp. zn. II. ÚS 187/2000 ve věci ústavní stížnosti J. M. proti usnesením Okresního soudu v Litoměřicích z 9. 2. 2000 sp. zn. Ntr 3/99 a Krajského soudu v Ústí nad Labem z 1. 3. 2000 sp. zn. 6 To 144/2000 o zamítnutí stěžovatelova návrhu na přezkumné řízení podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, v jeho trestní věci - spáchání trestného činu nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 trestního zákona.

I. Výrok

Usnesení Okresního soudu v Litoměřicích z 9. února 2000 č. j. Ntr 3/99-7 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 1. března 2000 č. j. 6 To 144/2000-13 se ruší.

II. Odůvodnění

1. Navrhovatel ve své ústavní stížnosti uvedl, že z důvodu svědomí a náboženského přesvědčení odmítl nastoupit vojenskou službu, již měl podle povolávacího rozkazu vykonávat od 29. 3. 1983, a byl za to odsouzen rozsudkem Vojenského obvodového soudu v Litoměřicích z 18. 5. 1983 sp. zn. 4 T 129/83 pro spáchání trestného činu nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 trestního zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Usnesením Vojenského obvodového soudu v Litoměřicích z 12. 9. 1991 sp. zn. 2 Rtv 32/91 ve spojení s usnesením Vyššího vojenského soudu v Příbrami z 15. 10. 1991 sp. zn. 3 Rtvo 39/91 byl původní rozsudek kvůli nepřiměřené přísnosti zrušen ve výroku o trestu. Rozsudkem Vojenského obvodového soudu v Litoměřicích ze 14. 11. 1991 sp. zn. 2 Rtv 32/91 zůstal výrok o vině nedotčen, ale podle § 24 odst. 1 písm. a) trestního zákona bylo upuštěno od potrestání.

Po vyhlášení nálezu Ústavního soudu ze 7. 10. 1998 sp. zn. II. ÚS 285/97 ve věci L. K., který se na navrhovatelův případ vztahuje a podle něhož měli občané právo na odepření vojenské služby podle čl. 18 Všeobecné deklarace lidských práv již před rokem 1990, navrhovatel dal podnět ministru spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona z toho důvodu, že ani v rehabilitačním řízení nebylo uznáno jeho právo na odepření vojenské služby. Ačkoliv v obdobných případech K. B. a P. H. ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona podal, v navrhovatelově věci tak odmítl učinit. Posléze se navrhovateli nepodařilo dosáhnout ani obnovy řízení.

Nakonec se navrhovatel dne 5. 12. 1999 obrátil na Okresní soud v Litoměřicích s návrhem na přezkumné řízení podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Okresní soud v Litoměřicích návrh zamítl usnesením z 9. 2. 2000 sp. zn. Ntr 3/99 a Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením z 1. 3. 2000 sp. zn. 6 To 144/2000 zamítl navrhovatelovu stížnost proti tomuto usnesení. Návrh i stížnost byly zamítnuty proto, že

Nahrávám...
Nahrávám...