dnes je 7.12.2022

Input:

Nález 44/2005 SbNU, sv. 36, K možnosti účastníka řízení právně i skutkově argumentovat před soudem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 44

III. ÚS 618/04

K možnosti účastníka řízení právně i skutkově argumentovat před soudem

Pokud odvolací soud bez dalšího rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a to po změně právního náhledu nezakládajícího důvod změny rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 220 občanského soudního řádu), aniž by postupoval podle § 118a odst. 2 občanského soudního řádu, pak nejednal v souladu se zásadami spravedlivého procesu, neboť tímto odňal stěžovateli reálnou možnost jednat před soudem, spočívající v oprávnění právně a skutkově argumentovat, v důsledku čehož došlo k porušení základního práva zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Muchy a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila - ze dne 3. března 2005 sp. zn. III. ÚS 618/04 ve věci ústavní stížnosti T. S. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze 17. 12. 2002 sp. zn. 19 Co 182/2002 potvrzujícímu rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žaloba, jíž se domáhal zaplacení peněžité částky.

Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 19 Co 182/2002 ze dne 17. 12. 2002 se zrušuje.

Odůvodnění

Stěžovatel svou včas podanou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na spravedlivý proces, v záhlaví uvedené rozhodnutí krajského soudu, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 5 C 154/2001 ze dne 27. 2. 2002, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatele směřující proti Mgr. J. M. na zaplacení částky 650 000 Kč s přísl.

Jak patrno z obsahu spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 5 C 154/2001, stěžovatel se svou žalobou, směřující proti vedlejšímu účastníku, domáhal zaplacení uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdil, že s vedlejším účastníkem uzavřel dne 22. 7. 1998 kupní smlouvu, na jejímž podkladě mu byl za uvedenou částku prodán byt v domě v J., o němž však později zjistil, že nebyl ve vlastnictví vedlejšího účastníka. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vycházel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 22. 7. 1998 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl byt v J., na základě které zaplatil stěžovatel vedlejšímu účastníku celkem částku 650 000 Kč. Uvedenou smlouvu považoval soud prvního stupně za neplatnou proto, že vedlejší účastník skutečně vlastníkem bytu nebyl, a proto nemohl na stěžovatele vlastnické právo převádět. Vzhledem k tomu, že stěžovatel na základě této smlouvy plnil žalovanou částku, dospěl soud prvního stupně k závěru, že na straně vedlejšího účastníka vzniklo ve smyslu § 451 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) bezdůvodné obohacení, a to jako majetkový prospěch v uvedené výši, získaný plněním z neplatného právního úkonu, který by byl povinen stěžovateli vrátit. Vedlejší účastník však vznesl námitku promlčení, kterou soud posoudil jako důvodnou. Dospěl totiž k závěru, že stěžovatel od počátku, tzn. od podpisu kupní smlouvy dne 22. 7. 1998, věděl, že žalovaný na něj nepřevádí žádné právo ani žádný prospěch, a věděl tedy o tom, že na jeho úkor byl

Nahrávám...
Nahrávám...