dnes je 3.7.2022

Input:

Nález 46/2005 SbNU, sv. 36, K průtahům v soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 46

I. ÚS 319/04

K průtahům v soudním řízení

Z hlediska petitu ústavní stížnosti je třeba konstatovat, že Ústavní soud nevyžaduje vyčerpání tzv. hierarchické stížnosti, tj. stížnosti předsedovi soudu na průtahy v řízení, před podáním ústavní stížnosti, neboť takovou stížnost nepovažuje za efektivní prostředek nápravy průtahů v řízení. Z dosavadní judikatury Ústavního soudu vyplývá, že pokud by podání procesního prostředku (vůbec) bylo zjevně neefektivní, nelze na jeho podání trvat [viz např. nález sp. zn. IV. ÚS 240/95, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 5, nález č. 36, str. 298, dále i rozhodnutí ve věcech sp. zn. I. ÚS 600/03, sp. zn. II. ÚS 504/03, Sbírka rozhodnutí, svazek 32, nález č. 6; svazek 33, nález č. 50]. Shodné právní názory na tuto problematiku vyplývají i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva [ve věci Hartman proti České republice (2003)], kdy tento soud mj. uvedl, že v České republice neexistuje účinný právní prostředek nápravy umožňující konkrétní osobě stěžovat si na nepřiměřenou délku řízení. Ústavní soud proto nepovažuje stížnost na průtahy v řízení podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění účinném do 1. 7. 2004, za poslední procesní prostředek ve smyslu ustanovení § 75 zákona o Ústavním soudu, který před podáním ústavní stížnosti musí být nutně vyčerpán.

Novelou zákona o soudech a soudcích provedenou zákonem č. 192/2003 Sb. byl do právního řádu včleněn s účinností od 1. 7. 2004 nový institut - tzv. návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu (§ 174a zákona o soudech a soudcích). Uvedený institut lze považovat za nový efektivnější prostředek k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení. V předmětné věci však byla ústavní stížnost podána před účinností uvedené novely, a proto nelze použití tohoto nového procesního prostředku považovat za procesní prostředek, který mohl stěžovatel ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyčerpat.

Je věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby jeho principy (zakotvené v Listině základních práv a svobod a Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod) byly respektovány; případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži jednotlivce, který od soudu právem očekává ochranu svých práv v přiměřené době (srov. například nález ve věci sp. zn. IV. ÚS 55/94, Sbírka rozhodnutí, svazek 2, nález č. 42). Přitom pro řešení této otázky není rozhodující, zda je zvlášť nazírána jurisdikční a správní složka soudní moci (viz stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS - st. 6/98, Sbírka rozhodnutí, svazek 10, str. 254). Jinými slovy, pro posuzování zbytečných průtahů v řízení a nepřiměřené délky řízení není důležité, zda jsou případné průtahy způsobovány subjektivním faktorem stojícím na straně obecného soudu (tedy především jednáním či nečinností rozhodujícího soudce) či objektivním faktorem spočívajícím v množství napadlých věcí, v právní úpravě organizace soudnictví či v nedostatečném administrativním a technickém zázemí obecných soudů.

Nahrávám...
Nahrávám...