Nález 50/2009 SbNU, sv. 52, K nařízení jednání za účelem odstranění skutkových rozporů týkajících se mimořádné situace po živelní pohromě
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 52, nález č. 50
II. ÚS 281/09
K nařízení jednání za účelem odstranění skutkových rozporů týkajících se mimořádné situace po živelní pohromě
Správní soudy jsou dle platné právní úpravy nadány plnou jurisdikcí, což s sebou nese i povinnost provádět dokazování, je-li toho třeba, a to při nařízeném jednání.
Nelze srovnávat důkazní nároky v situaci běžné s nároky v situaci mimořádné. Unesení břemene důkazního (např. skrze předložení kvalifikovaného znaleckého posudku) je v situaci po živelní pohromě obrovských rozměrů velice obtížné a požadavek tohoto druhu je dokladem nerozumného výkladu práva opírajícího se jen o gramatická vyjádření právních norem bez přihlédnutí k tomu, že každý výklad právní normy a její aplikace musí usilovat o rozumné a spravedlivé řešení. Rovnost před zákonem, jako princip spojený s podstatou právního státu, vyžaduje, aby stejně byly posuzovány jen případy stejné, zatímco nestejné případy musí nalézt sobě odpovídající spravedlivé řešení, které nemůže být stejné. Přizpůsobení výkladu ustanovení soudního řádu správního vztahujících se k dokazování mimořádnosti situace je plně odůvodněno specifickým a cíleným uplatněním principu in dubio pro libertate, ovládajícího veřejné právo.
Nález
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudkyň Dagmar Lastovecké a Elišky Wagnerové (soudkyně zpravodajka) - ze dne 5. března 2009 sp. zn. II. ÚS 281/09 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. M. proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2008 č. j. 8 Afs 44/2007-53, jímž byla zamítnuta kasační stížnost stěžovatele proti rozhodnutí krajského soudu, který přezkoumával platební výměr na daň z příjmů fyzických osob.
Výrok
I. Postupem porušujícím různé aspekty spravedlivého procesu (hlava pátá Listiny základních práv a svobod), především čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, bylo rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2008 č. j. 8 Afs 44/2007-53 porušeno základní právo stěžovatele garantované v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Proto se toto rozhodnutí ruší.
Odůvodnění
I.
1. Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 5. 2. 2009, se stěžovatel domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí, neboť měl za to, že jím bylo porušeno jeho základní právo na vlastnictví garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a základní právo na spravedlivý proces garantované v čl. 36 odst. 1 Listiny.
2. Ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 a contrario zákona č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), byla podána včas a splňuje i ostatní náležitosti vyžadované zákonem [§ 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
3. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu byla zamítnuta kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále též jen „krajský soud“) ze dne 8. 3. 2007. U krajského soudu se stěžovatel domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem…
