dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 59/2001 SbNU, sv. 22, K určení hodnoty technického zhodnocení hmotného a nehmotného majetku ve spoluvlastnictví; K odpisování zhodnoceného majetku ve spoluvlastnictví pro daňové účely

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 22, nález č. 59

II. ÚS 487/2000

K určení hodnoty technického zhodnocení hmotného a nehmotného majetku ve spoluvlastnictví
K odpisování zhodnoceného majetku ve spoluvlastnictví pro daňové účely

Pokud spoluvlastník nemovitosti provedl její zhodnocení svým nákladem a ke konci zdaňovacího období, kdy byly uplatněny první odpisy, byl již výlučným vlastníkem této nemovitosti, byl daňový poplatník (vlastník nemovitosti) oprávněn ke konci zdaňovacího období zvýšit vstupní cenu příslušného odpisovaného majetku o celkovou hodnotu technického zhodnocení a posléze uplatnit odpis „daňových“ výdajů v plné výši.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 11. dubna 2001 sp. zn. II. ÚS 487/2000 ve věci ústavní stížnosti J. a E. M. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze 6. 6. 2000 sp. zn. 15 Ca 109/2000 a 15 Ca 108/2000, jímž byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem z 20. 7. 1999 č. j. 18948/99/188970/18/27, kterým bylo pouze částečně vyhověno odvolání stěžovatelů proti dodatečným platebním výměrům, jimiž Finanční úřad v Tanvaldu doměřil stěžovatelům daň z příjmů fyzických osob.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 6. 2000 sp. zn. 15 Ca 109/2000 a 15 Ca 108/2000 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatelé s odvoláním na porušení čl. 11 odst. 5 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) domáhají zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 6. 2000 sp. zn. 15 Ca 109/2000 a 15 Ca 108/2000, kterým byla zamítnuta žaloba na přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem.

K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal vyjádření Krajského soudu v Ústí nad Labem k návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti, soudní spisy sp. zn. 15 Ca 109/2000 a 15 Ca 108/2000, a dále vyjádření vedlejšího účastníka, Finančního ředitelství v Ústí nad Labem, spolu s příslušnými spisy.

Z obsahu těchto spisů Ústavní soud zjistil, že Finanční úřad v Tanvaldu dodatečným platebním výměrem č. 990000039 č. j. 8252/99/188970 /1827 doměřil stěžovateli J. M. daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1997 ve výši 66 840 Kč a dodatečným platebním výměrem č. 990000045 č. j. 8283/99 188970/1827 ze dne 18. 3. 1999 stěžovatelce E. M. daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1997 ve výši 20 416 Kč. Proti těmto rozhodnutím podali stěžovatelé odvolání, kterým vyhovělo Finanční ředitelství v Ústí nad Labem pouze částečně, když rozhodnutím ze dne 20. 7. 1999 č. j. 18948/99/188970/18/27 snížilo daňovou povinnost J. M. na částku 66 560 Kč a rozhodnutím z téhož dne č. j. 18955/99/188970/1827 snížilo daňovou povinnost E. M. jako osoby spolupracující na částku 20 320 Kč.

Proti uvedeným rozhodnutím finančního ředitelství podali stěžovatelé správní žaloby. V nich uvedli, že správce daně správně stanovil výši technického zhodnocení hmotného majetku - nemovitosti č. p. 726 v k. ú. S., nestanovil však správně výši ročních odpisů. Správce daně totiž ve

Nahrávám...
Nahrávám...